Osobní údaj: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(* [http://www.uoou.cz/nejvyssi-spravni-soud/ds-2855/archiv=0&p1=1271 judikatura NSS k ochraně osobních údajů])
(* ''[http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=160561&doclang=cs Ryneš v. ÚOOÚ]'')
Řádka 26: Řádka 26:
  
 
== Prameny a literatura ==
 
== Prameny a literatura ==
 +
* ''[http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=160561&doclang=cs Ryneš v. ÚOOÚ]''
 
* [http://www.uoou.cz/nejvyssi-spravni-soud/ds-2855/archiv=0&p1=1271 judikatura NSS k ochraně osobních údajů]
 
* [http://www.uoou.cz/nejvyssi-spravni-soud/ds-2855/archiv=0&p1=1271 judikatura NSS k ochraně osobních údajů]
 
* Jakub Morávek: ''Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích.'' [[Wolters Kluwer]], Praha 2013, 436 pp., ISBN 978-80-7478-139-1
 
* Jakub Morávek: ''Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích.'' [[Wolters Kluwer]], Praha 2013, 436 pp., ISBN 978-80-7478-139-1

Verse z 12. 12. 2014, 10:07

Osobní údaj je takový údaj, který vypovídá o identifikované nebo identifikovatelné fysické osobě. Osobné údaje svědčí toliko fysické osobě; údaje o právnických osobách zvýšené právní ochrany nepožívají.

Související pojmy

  • informace – výpověď o skutečnosti
  • údaj (angl. data, fr. donnée) – přesná nebo zvláštní informace
  • fakt – ověřená informace. Opakem faktu je názor, tj. výpověď o hodnotách.
  • zpráva (angl. intelligence, fr. renseignement) – vyhodnocená informace.[1]

Etymologie

Ačkoliv slovo data je množné číslo slova datum, v soudobém americkém usu je pro neznalost latinské gramatiky stále více používáno v jednotném čísle a tento usus je na základě chybných argumentů dokonce propagován.[2] Ve skutečnosti autoritativní OED tvrdí toto: "[T]here has been a growing tendency to use it as an equivalent to the uncountable noun information, followed by a singular verb. This is now regarded as generally acceptable in American use, and in the context of information technology. The traditional usage is still preferable, at least in Britain, but it may soon become a lost cause. Compare with agenda."[3]

Právo na informace

K právu na soukromí (čl. 7 odst. 1 Listiny) je protikladem právo na informace (čl. 17 Listiny), které reguluje především zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (FOIA).[4] Jeho součástí je i § 5 odst. 3, který říká: „Do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích, poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah.“

Publicisace veřejné práva

Ačkoliv osobní údaje jsou součástí soukromého práva, Evropská unie uložila všem členským státům zřídit inspekceúřady pro ochranu osobních údajů (angl. Data Protection Authorities, fr. les autorités pour la protection des données personnelles).

Nejvyšší správní soud

V poslední době spory s ÚOOÚ před NSS napadají zejména k 4. senátu (Dagmar Nygrínová; Jiří Palla a Aleš Roztočil):

  1. Vězeňská služba České republiky v. ÚOOÚ z 20. 2. 2014, čj. 4 As 109/2013–48 (PDF)
  2. MV v. ÚOOÚ z 27. 2. 2014 o polepšovnách, čj. 4 As 132/2013–25 (PDF)
  3. MV v. ÚOOÚ z 30. 4. 2014 o DNA, čj. 4 As 168/2013–40 (PDF)

Vizte též

Prameny a literatura