Abdikace: Porovnání verzí
(Doplněno) |
(-českých a) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
V České republice není pro abdikaci [[president]]a stanovena zvláštní procedura jako pro [[demise|demisi]] [[vláda|vlády]], platná [[Ústava]] uvádí pouze to, že president se vzdává své funkce do rukou předsedy [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovny]]. | V České republice není pro abdikaci [[president]]a stanovena zvláštní procedura jako pro [[demise|demisi]] [[vláda|vlády]], platná [[Ústava]] uvádí pouze to, že president se vzdává své funkce do rukou předsedy [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovny]]. | ||
| − | V | + | V československých dějinách byly abdikace poměrně častým jevem. [[:cs:Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš Garrigue Masaryk]] abdikoval ze zdravotních důvodů 14. prosince 1935, [[:cs:Edvard Beneš|Edvard Beneš]] odstoupil dvakrát, nejprve po [[:cs:Mnichovská dohoda|Mnichovu]] 5. října 1938 a podruhé po převzetí vlády [[:cs:KSČ|komunisty]] 7. června 1948, [[:cs:Antonín Novotný|Antonín Novotný]] byl donucen k abdikaci 28. března 1968, [[:cs:Gustáv Husák|Gustáv Husák]] 10. prosince 1989 a [[:cs:Václav Havel|Václav Havel]] se vzdal funkce na protest proti zamýšlenému rozdělení [[:cs:Československo|československé federace]] 20. července 1992. |
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
Verse z 7. 10. 2006, 16:05
Abdikace (z lat. abdicare = prohlásit) je resignace hlavy státu.
V České republice není pro abdikaci presidenta stanovena zvláštní procedura jako pro demisi vlády, platná Ústava uvádí pouze to, že president se vzdává své funkce do rukou předsedy Poslanecké sněmovny.
V československých dějinách byly abdikace poměrně častým jevem. Tomáš Garrigue Masaryk abdikoval ze zdravotních důvodů 14. prosince 1935, Edvard Beneš odstoupil dvakrát, nejprve po Mnichovu 5. října 1938 a podruhé po převzetí vlády komunisty 7. června 1948, Antonín Novotný byl donucen k abdikaci 28. března 1968, Gustáv Husák 10. prosince 1989 a Václav Havel se vzdal funkce na protest proti zamýšlenému rozdělení československé federace 20. července 1992.
