Zvykové právo: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (Kategorie)
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:[^\|]*\|([^\]]*)\]\] +\1))
Řádka 3: Řádka 3:
 
[[pramen práva|Pramenem práva]] jsou právní obyčeje, na rozdíl od [[angloamerické právo|angloamerického práva]], v českém právu pouze výjimečně. Příkladem jsou obchodní zvyklosti, které se podle ustanovení § 1 odst. 2 [[obchodní zákoník|obchodního zákoníku]] použijí v případě, že na věc (obchodní případ) nelze použít ani ustanovení [[obchodní právo|obchodního]], ani [[občanské právo|občanského práva]].
 
[[pramen práva|Pramenem práva]] jsou právní obyčeje, na rozdíl od [[angloamerické právo|angloamerického práva]], v českém právu pouze výjimečně. Příkladem jsou obchodní zvyklosti, které se podle ustanovení § 1 odst. 2 [[obchodní zákoník|obchodního zákoníku]] použijí v případě, že na věc (obchodní případ) nelze použít ani ustanovení [[obchodní právo|obchodního]], ani [[občanské právo|občanského práva]].
  
Mimořádnou důležitost mají právní zvyklosti a obyčeje (tradice) v [[ústavní právo|ústavním právu]]; v extrémním případě ([[:cs:Velká Británie|Velká Británie]]) mohou ústavní tradice psanou [[Ústava|Ústavu]] zcela nahradit.
+
Mimořádnou důležitost mají právní zvyklosti a obyčeje (tradice) v [[ústavní právo|ústavním právu]]; v extrémním případě (Velká Británie) mohou ústavní tradice psanou [[Ústava|Ústavu]] zcela nahradit.
  
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]
 
[[Kategorie:Právní dějiny]]
 
[[Kategorie:Právní dějiny]]

Verse z 8. 10. 2006, 18:08

Zvykové právo je právní systém založený na právních obyčejích, které se v určitém společenství ustálily a jsou všeobecně uznávány a dodržovány. Zvykové právo může být psané i nepsané.

Pramenem práva jsou právní obyčeje, na rozdíl od angloamerického práva, v českém právu pouze výjimečně. Příkladem jsou obchodní zvyklosti, které se podle ustanovení § 1 odst. 2 obchodního zákoníku použijí v případě, že na věc (obchodní případ) nelze použít ani ustanovení obchodního, ani občanského práva.

Mimořádnou důležitost mají právní zvyklosti a obyčeje (tradice) v ústavním právu; v extrémním případě (Velká Británie) mohou ústavní tradice psanou Ústavu zcela nahradit.