Juspositivismus: Porovnání verzí
d (Linky) |
d (Robot: Automated text replacement (-– +–)) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Juspositivismus''' je směr právního myšlení, který zdůrazňuje význam [[positivní právo|positivního práva]] na úkor [[přirozené právo|práva přirozeného]]. Opačná škola se nazývá [[jusnaturalismus]]. | '''Juspositivismus''' je směr právního myšlení, který zdůrazňuje význam [[positivní právo|positivního práva]] na úkor [[přirozené právo|práva přirozeného]]. Opačná škola se nazývá [[jusnaturalismus]]. | ||
| − | Juspositivisté vytýkají jusnaturalistům přehnaný [[subjektivismus]] | + | Juspositivisté vytýkají jusnaturalistům přehnaný [[subjektivismus]] – soudce, který se necítí striktně vázán psaným právem, snáze podléhá vnějším vlivům a emocím a jeho rozhodování bývá nepředvídatelné a voluntaristické. |
Zvláštní místo má juspositivismus v právu [[totalita|totalitních]] režimů: přehnaný důraz na nutnost vyhovět psané normě a nezabývat se společenskými důsledky rozhodnutí vede k odlidštění a mechanisaci aplikace práva a umožňuje státu legalisovat útlak určitých společenských nebo etnických skupin, neboť represi skrývá pod rouškou přísného dodržování "práva". | Zvláštní místo má juspositivismus v právu [[totalita|totalitních]] režimů: přehnaný důraz na nutnost vyhovět psané normě a nezabývat se společenskými důsledky rozhodnutí vede k odlidštění a mechanisaci aplikace práva a umožňuje státu legalisovat útlak určitých společenských nebo etnických skupin, neboť represi skrývá pod rouškou přísného dodržování "práva". | ||
Verse z 14. 10. 2006, 05:05
Juspositivismus je směr právního myšlení, který zdůrazňuje význam positivního práva na úkor práva přirozeného. Opačná škola se nazývá jusnaturalismus.
Juspositivisté vytýkají jusnaturalistům přehnaný subjektivismus – soudce, který se necítí striktně vázán psaným právem, snáze podléhá vnějším vlivům a emocím a jeho rozhodování bývá nepředvídatelné a voluntaristické.
Zvláštní místo má juspositivismus v právu totalitních režimů: přehnaný důraz na nutnost vyhovět psané normě a nezabývat se společenskými důsledky rozhodnutí vede k odlidštění a mechanisaci aplikace práva a umožňuje státu legalisovat útlak určitých společenských nebo etnických skupin, neboť represi skrývá pod rouškou přísného dodržování "práva".
