Zbytkový trest: Porovnání verzí
(Formulace) |
(Doplněno) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Zbytkový trest''' je [[trest]], který [[soud]] vyměří [[obviněný|obviněnému]] poté, co je – nejčastěji v důsledku [[rehabilitace|rehabilitačního rozhodnutí]] – zrušen odsuzující [[výrok]] jen pro některý [[trestný čin]] nebo trestné činy, za které byl původně udělen [[úhrnný trest]]. Spíše než o striktně právní jde o technický, hovorový termín. | '''Zbytkový trest''' je [[trest]], který [[soud]] vyměří [[obviněný|obviněnému]] poté, co je – nejčastěji v důsledku [[rehabilitace|rehabilitačního rozhodnutí]] – zrušen odsuzující [[výrok]] jen pro některý [[trestný čin]] nebo trestné činy, za které byl původně udělen [[úhrnný trest]]. Spíše než o striktně právní jde o technický, hovorový termín. | ||
| − | Vzhledem k tomu, jaký způsob byl po r. 1989 zvolen pro rehabilitaci obětí komunistické zvůle, byly zbytkové tresty běžnou součástí rehabilitačních [[rozsudek|rozsudků]]; to se setkalo s nepochopením a odporem osob, které tak byly za jednání, které vůbec nemělo být posuzováno jako protiprávní, odsouzeni znovu demokratickým [[soud]]em. Podobný osud postihl řadu emigrantů, kteří byli rovněž za svou emigraci v nepřítomnosti odsouzeni a část jejich odsouzení nebyla | + | Vzhledem k tomu, jaký způsob byl po r. 1989 zvolen pro rehabilitaci obětí komunistické zvůle, byly zbytkové tresty běžnou součástí rehabilitačních [[rozsudek|rozsudků]]; to se setkalo s nepochopením a odporem osob, které tak byly za jednání, které vůbec nemělo být posuzováno jako protiprávní, odsouzeni znovu demokratickým [[soud]]em. Podobný osud postihl řadu emigrantů, kteří byli rovněž za svou emigraci v nepřítomnosti odsouzeni a část jejich odsouzení nebyla rehabilitována [[ze zákona]] (u emigrantů šlo nejčastěji o trestný čin [[zavlečení do ciziny]]). |
Zrušení rozsudku v celém rozsahu se v novém řízení domáhala jen část z takto postižených. | Zrušení rozsudku v celém rozsahu se v novém řízení domáhala jen část z takto postižených. | ||
Verse z 17. 10. 2006, 04:04
Zbytkový trest je trest, který soud vyměří obviněnému poté, co je – nejčastěji v důsledku rehabilitačního rozhodnutí – zrušen odsuzující výrok jen pro některý trestný čin nebo trestné činy, za které byl původně udělen úhrnný trest. Spíše než o striktně právní jde o technický, hovorový termín.
Vzhledem k tomu, jaký způsob byl po r. 1989 zvolen pro rehabilitaci obětí komunistické zvůle, byly zbytkové tresty běžnou součástí rehabilitačních rozsudků; to se setkalo s nepochopením a odporem osob, které tak byly za jednání, které vůbec nemělo být posuzováno jako protiprávní, odsouzeni znovu demokratickým soudem. Podobný osud postihl řadu emigrantů, kteří byli rovněž za svou emigraci v nepřítomnosti odsouzeni a část jejich odsouzení nebyla rehabilitována ze zákona (u emigrantů šlo nejčastěji o trestný čin zavlečení do ciziny).
Zrušení rozsudku v celém rozsahu se v novém řízení domáhala jen část z takto postižených.
Kausa zbytkových trestů je příkladem krajně nevhodné legislativní úpravy, která, ač s legitimním záměrem, nevzala ohled na společenské důsledky aplikace zákona a jejíž dopad na chápání povahy polistopadového režimu veřejeností byl proto devastující.
