Amnestie: Porovnání verzí
d (Hesla spojena) |
(Doplněno) |
||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
'''Milost''' (angl. ''pardon'', ''reprieve'', fr. ''pardon'', něm. ''Begnadigung'') je institut podobný amnestii, je však individuální a uděluje se na žádost, kterou obvykle podává [[obviněný]] nebo jeho příbuzní. Udělením milosti může být rovněž rozhodnuto o propuštění obviněného z [[vazba|vazby]]. | '''Milost''' (angl. ''pardon'', ''reprieve'', fr. ''pardon'', něm. ''Begnadigung'') je institut podobný amnestii, je však individuální a uděluje se na žádost, kterou obvykle podává [[obviněný]] nebo jeho příbuzní. Udělením milosti může být rovněž rozhodnuto o propuštění obviněného z [[vazba|vazby]]. | ||
− | Milost a amnestie jsou tradiční [[prerogativ]]y směřující ke zmírnění [[tvrdost zákona|tvrdosti zákona]] a vyhrazené panovníkovi, který amnestii uděloval nejčastěji v souvislosti s počátkem své vlády, tj. s nástupem na trůn. V České republice přísluší právo udělovat amnestii a milost [[president republiky|presidentu republiky]]; ten může svěřit rozhodování o určité skupině žádostí o milost [[ministerstvo spravedlnosti|ministru spravedlnosti]]. Pro vyhlášení amnestie je potřebná [[kontrasignace]] [[předseda vlády|předsedy vlády]]. | + | Milost a amnestie jsou tradiční [[prerogativ]]y směřující ke zmírnění [[tvrdost zákona|tvrdosti zákona]] a vyhrazené panovníkovi, který amnestii uděloval nejčastěji v souvislosti s počátkem své vlády, tj. s nástupem na trůn. V České republice přísluší právo udělovat amnestii a milost [[president republiky|presidentu republiky]]; ten může svěřit rozhodování o určité skupině žádostí o milost [[ministerstvo spravedlnosti|ministru spravedlnosti]]. Pro vyhlášení amnestie je potřebná [[kontrasignace]] [[předseda vlády|předsedy vlády]], v udílení milostí není president omezen. |
Ačkoli trestněprávní následky odsouzení jsou v důsledku amnestie nebo milosti zahlazeny, zůstávají následky [[občanské právo|občanskoprávní]] (zejména povinnost nahradit [[škoda|škodu]], popř. odčinit zásah do [[právo na ochranu osobností|práva na ochranu osobnosti]]) a dotčen není dopad odsouzení ani na možnost získat [[zbrojní průkaz]]. To je jedním z důvodů, proč amnestie (ve formě abolice), stejně jako milost, vyžaduje vždy souhlas amnestovaného. Není-li souhlas udělen, [[trestní řízení]] pokračuje dál, o trestu však není rozhodováno ani v případě, že je [[obviněný]] shledán vinným. | Ačkoli trestněprávní následky odsouzení jsou v důsledku amnestie nebo milosti zahlazeny, zůstávají následky [[občanské právo|občanskoprávní]] (zejména povinnost nahradit [[škoda|škodu]], popř. odčinit zásah do [[právo na ochranu osobností|práva na ochranu osobnosti]]) a dotčen není dopad odsouzení ani na možnost získat [[zbrojní průkaz]]. To je jedním z důvodů, proč amnestie (ve formě abolice), stejně jako milost, vyžaduje vždy souhlas amnestovaného. Není-li souhlas udělen, [[trestní řízení]] pokračuje dál, o trestu však není rozhodováno ani v případě, že je [[obviněný]] shledán vinným. |
Verse z 17. 10. 2006, 20:28
Amnestie (z řeckého αμνηστία = zapomnětlivost, angl. amnesty, fr. amnistie, něm. Amnestie) je rozhodnutí o hromadném prominutí trestu spojené se zahlazením odsouzení pro trestný čin, pro který byl trest uložen (omilostnění, agraciace – z lat. ad- + gratia = milost), a obvykle rovněž rozhodnutí, aby se trestní stíhání v případech, na které amnestie dopadá, nezahajovalo nebo pokud bylo zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice – z lat. abolere = zrušit). Některé jazyky, např. angličtina, rozlišují mírnější formu amnestie, jejíž součástí není zahlazení odsouzení; v takovém případě se hovoří o clemency (law).
Milost (angl. pardon, reprieve, fr. pardon, něm. Begnadigung) je institut podobný amnestii, je však individuální a uděluje se na žádost, kterou obvykle podává obviněný nebo jeho příbuzní. Udělením milosti může být rovněž rozhodnuto o propuštění obviněného z vazby.
Milost a amnestie jsou tradiční prerogativy směřující ke zmírnění tvrdosti zákona a vyhrazené panovníkovi, který amnestii uděloval nejčastěji v souvislosti s počátkem své vlády, tj. s nástupem na trůn. V České republice přísluší právo udělovat amnestii a milost presidentu republiky; ten může svěřit rozhodování o určité skupině žádostí o milost ministru spravedlnosti. Pro vyhlášení amnestie je potřebná kontrasignace předsedy vlády, v udílení milostí není president omezen.
Ačkoli trestněprávní následky odsouzení jsou v důsledku amnestie nebo milosti zahlazeny, zůstávají následky občanskoprávní (zejména povinnost nahradit škodu, popř. odčinit zásah do práva na ochranu osobnosti) a dotčen není dopad odsouzení ani na možnost získat zbrojní průkaz. To je jedním z důvodů, proč amnestie (ve formě abolice), stejně jako milost, vyžaduje vždy souhlas amnestovaného. Není-li souhlas udělen, trestní řízení pokračuje dál, o trestu však není rozhodováno ani v případě, že je obviněný shledán vinným.
Jde-li o amnestii nebo milost postihující pravomocně uložené tresty (o agraciaci), souhlas odsouzeného s účastí na amnestii se nevyžaduje a odsouzený tak může být amnestován nebo omilostněn i proti své vůli.
Možné a časté jsou milosti a amnestie vázané na podmínky, např. že amnestovaný se po stanovenou dobu nesmí dopustit nového trestného činu; pokud jsou tyto podmínky porušeny, zbytek trestu se vykoná nebo je v trestním stíhání pokračováno.
Podle mnohých je milost i amnestie archaismus neodpovídající republikánské způsobu vlády, který by měl být z právního řádu odstraněn.
Důležité amnestie na území České republiky
Většina amnestií měla složité podmínky, které by nebylo účelné detailně popisovat. Následující výčet se proto omezuje na popis toho, při jaké příležitosti byla amnestie vyhlášena a jaký byl přibližně její rozsah.
Důležité milosti
- Martin Odložil
- Marta Chadimová
- napadení Sládka
- Jiří Fiala