Dekret č. 12/1945 Sb.: Porovnání verzí
(Základní text) |
(Doplněno) |
||
| Řádka 21: | Řádka 21: | ||
</div> | </div> | ||
| − | + | Ve skutečnosti se však národnost tímto způsobem nezkoumala, a později, v 90. letech, když se některé takto postižené osoby domáhaly neplatnosti konfiskace (nejznámější jsou případy Hugo Salma a Františka Oldřicha Kinského, jenž byl v r. 1945 nezletilý), české [[úřad]]y se snažily dovodit zákonnost konfiskace na základě tvrzení, že danou osobu bylo možno podřadit do kategorie "jiných nepřátel českého s slovenského národa". Konec těmto dohadům učinil v r. 2006 [[Ústavní soud]], který [[judikát|judikoval]], že [[určovací žaloba]] směřující proti konfiskacím na základě Benešových dekretů není přípustná ani v případě, že se na poškozeného tyto dekrety neměly vztahovat. | |
| − | Princip [[kolektivní vina|kolektivní viny]], na jehož základě byla konfiskace provedena, je dnes obecně pokládán za nepřijatelný. | + | Konfiskovaná půda se přidělovala za nízkou úhradu osobám "slovanské národnosti", což podrobněji upravil [[dekret č. 28/1945 Sb.]]. |
| + | |||
| + | Princip [[kolektivní vina|kolektivní viny]], na jehož základě byla konfiskace provedena, je dnes obecně pokládán za zcela nepřijatelný. | ||
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
Verse z 29. 10. 2006, 10:37
Dekret č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, vydaný 21. června 1945, je jedním z nejdůležitějších dekretů presidenta Beneše.
Paragraf 1 tohoto dekretu zní:
(1) S okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví:
a) všech osob německé a maďarské národnosti, bez ohledu na státní příslušnost,
b) zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krise a války v letech 1938 až 1945,
c) akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.
Vyňaty byly jen ty fysické osoby, které se "aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky".
Kritérium národnosti bylo upraveno v § 2:
(1) Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásily k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti.
Ve skutečnosti se však národnost tímto způsobem nezkoumala, a později, v 90. letech, když se některé takto postižené osoby domáhaly neplatnosti konfiskace (nejznámější jsou případy Hugo Salma a Františka Oldřicha Kinského, jenž byl v r. 1945 nezletilý), české úřady se snažily dovodit zákonnost konfiskace na základě tvrzení, že danou osobu bylo možno podřadit do kategorie "jiných nepřátel českého s slovenského národa". Konec těmto dohadům učinil v r. 2006 Ústavní soud, který judikoval, že určovací žaloba směřující proti konfiskacím na základě Benešových dekretů není přípustná ani v případě, že se na poškozeného tyto dekrety neměly vztahovat.
Konfiskovaná půda se přidělovala za nízkou úhradu osobám "slovanské národnosti", což podrobněji upravil dekret č. 28/1945 Sb..
Princip kolektivní viny, na jehož základě byla konfiskace provedena, je dnes obecně pokládán za zcela nepřijatelný.
- Plné znění dekretu na serveru Poslanecké sněmovny
- Plné znění dekretu na serveru LexDATA
