Interpelace: Porovnání verzí
(Formulace) |
d (Robot: Automated text replacement (-{{Viztéž}} +== {{Interní odkazy}} ==)) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Pro ústní interpelace bývá v jednání [[Poslanecká sněmovna|sněmovny]] vyhrazena pravidelná doba. | Pro ústní interpelace bývá v jednání [[Poslanecká sněmovna|sněmovny]] vyhrazena pravidelná doba. | ||
| − | Zatímco např. ve | + | Zatímco např. ve Velké Británii se toto právo stalo významnou součástí politického procesu, v postkomunistických zemích, včetně České republiky, degradovalo ve víceméně formální, útrpně vykonávaný rituál, poznamenaný pravidelně masivní absencí [[poslanec|poslanců]] a mizivým zájmem médií. Pokud člen vlády odpoví vyhýbavě nebo se odpovědi zcela vyhne, nebývá zvykem vyvozovat z toho jakékoli závěry. |
| − | {{ | + | == {{Interní odkazy}} == |
* [[dělba moci]] | * [[dělba moci]] | ||
* [[vláda]] | * [[vláda]] | ||
Aktuální verse z 4. 11. 2006, 01:05
Interpelace (z lat. interpellare = přerušit) je právo členů zákonodárného sboru klást členům vlády, včetně premiéra, ústní nebo písemné dotazy a vyžadovat na ně odpovědi.
Pro ústní interpelace bývá v jednání sněmovny vyhrazena pravidelná doba.
Zatímco např. ve Velké Británii se toto právo stalo významnou součástí politického procesu, v postkomunistických zemích, včetně České republiky, degradovalo ve víceméně formální, útrpně vykonávaný rituál, poznamenaný pravidelně masivní absencí poslanců a mizivým zájmem médií. Pokud člen vlády odpoví vyhýbavě nebo se odpovědi zcela vyhne, nebývá zvykem vyvozovat z toho jakékoli závěry.
