|
|
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) |
| Řádka 3: |
Řádka 3: |
| | V České republice je zvykem používat v tomto významu termín '''předseda''', jde-li o funkci, nebo '''předsedající''', jedná-li se o dočasné přesedání určitému zasedání nebo kolokviu. Místo termínu presidium se užívá '''předsednictvo'''. Výjimkou jsou [[Policie České republiky]], která má své presidium a policejního presidenta, [[Nejvyšší kontrolní úřad]] a některá [[komora|profesní sdružení]] (Česká lékařská komora apod.). | | V České republice je zvykem používat v tomto významu termín '''předseda''', jde-li o funkci, nebo '''předsedající''', jedná-li se o dočasné přesedání určitému zasedání nebo kolokviu. Místo termínu presidium se užívá '''předsednictvo'''. Výjimkou jsou [[Policie České republiky]], která má své presidium a policejního presidenta, [[Nejvyšší kontrolní úřad]] a některá [[komora|profesní sdružení]] (Česká lékařská komora apod.). |
| | | | |
| − | = President republiky =
| + | Zdaleka nejčastěji se termínu president užívá pro označení [[president republiky|presidenta republiky]]. |
| | | | |
| − | '''President republiky''' je republikánskou [[hlava státu|hlavou státu]]. V monarchiích mu odpovídá monarcha: císař, král, kníže, šah apod. V českém kontextu, kde se termínu ''president'' v jiné souvislosti užívá jen zřídka, je přívlastek "republiky" obvyklé vynechávat. Platná [[Ústava]] však hovoří o presidentu republiky, což mimo jiné znamená, že není na závadu, jestliže svého vrcholného představitele jako presidenta označují některá [[občanské sdružení]], neboť nemůže dojít k záměně; u některých to však působí poněkud neuměřeně (např. president karlovarského filmového festivalu).
| + | == {{Interní odkazy}} == |
| | + | * [[president republiky]] |
| | | | |
| − | == Postavení ==
| |
| − |
| |
| − | Český president je hlavou státu a formálně stojí i v čele [[výkonná moc|výkonné moci]]. Je [[ústavní činitel|ústavním činitelem]], v ceremoniální hierarchii nejvýše postaveným. V důsledku historického vývoje je jeho postavení silnější, než by odpovídalo zásadám [[dělba moci|dělby moci]], což vede k náchylnosti systému k [[ústavní krise|ústavním krisím]] v případě, že se president republiky rozhodne využívat své pravomoci a např. odmítne přijmout [[demise|demisi]] [[ministr]]a. Jak se ukázalo v r. 2005, president může tímto způsobem vynutit na [[vláda|vládě]] své politické požadavky. Podobně je zneužitelná volnost presidenta republiky při výběru [[soudce|soudců]] [[Ústavní soud|Ústavního soudu]] (ta je korigována senátním [[veto|vetem]]) a členů Bankovní rady [[Česká národní banka|České národní banky]].
| |
| − |
| |
| − | [[Ústava]] stanoví, že president není ze své funkce odpovědný. Toto ustanovení však nevylučuje, aby byl president, který neplní své povinnosti, obviněn z [[velezrada|velezrady]]. President však požívá absolutní [[trestný čin|trestní]] i [[přestupek|přestupkové]] [[imunita|imunity]] a nemůže být zadržen, ani kdyby byl přistižen při spáchání trestného činu, a za trestný čin nemůže být postaven před [[soud]] ani po skončení [[mandát]]u (někdy se o takto široké imunitě hovoří jako o [[indemnita|indemnitě]]); toto residuum monarchické minulosti, na kterou se Československo pokusilo v r. 1920 navázat přiznáním prerogativních práv hlavě státu, a jež bylo bez analysy přebíráno novějšími Ústavami, budí značné rozpaky: zatímco všechny ostatní ústavní činitele pro trestný čin v tak či onak omezeném nebo modifikovaném režimu stíhat, president republiky je beztrestný.
| |
| − |
| |
| − | Tradičním sídlem presidenta je Pražský hrad. Při plnění svých povinností president využívá svůj vlastní úřad: [[Kancelář presidenta republiky]].
| |
| − |
| |
| − | == Vznik a zánik mandátu ==
| |
| − |
| |
| − | Presidentem České republiky může být zvolen každý občan, který je volitelný do [[Senát (parlament)|Senát]]u, tj. který má právo volit a dosáhl 40 let věku. Funkční období trvá pět let, s tím, že nikdo nesmí být zvolen ve více než dvou po sobě následujících funkčních obdobích.
| |
| − |
| |
| − | Volba presidenta probíhá poměrně komplikovanou procedurou. President je volen na společné schůzi obou [[komora|komor]] [[Parlament]]u z kandidátů navržených nejméně deseti [[poslanec|poslanci]] nebo deseti [[senátor]]y, a to v nejvýš tříkolové volbě. V prvém kole je zvolen ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů ''všech'' poslanců i ''všech'' senátorů (tj. musí pro něj hlasovat nejméně 101 poslanců a 41 senátorů). Není-li takový, do druhého kola, konaného do čtrnácti dnů poté, postupuje kandidát, který získal největší počet hlasů ve [[Poslanecká sněmovna|sněmovně]], a kandidát, který byl nejúspěšnější v Senátu. Ve druhém kole stačí ke zvolení, aby kandidát získal většinu hlasů ''přítomných'' poslanců a většinu hlasů ''přítomných'' senátorů (tj. poslanecké a senátorské hlasy se nesčítají). Nepodaří-li se to, koná se – opět do 14 dnů – mezi těmito dvěma kandidáty třetí kolo volby, v němž ke zvolení stačí, získá-li kandidát většinu hlasů všech přítomných poslanců a senátorů (jejichž hlasy se tentokrát sčítají). Ani to se však nemusí podařit, a v takovém případě se konají nové volby, ve kterých lze nominovat nové kandidáty.
| |
| − |
| |
| − | Důvody, proč byla zvolena tak složitá procedura, jsou nejasné: dostatečně silný mandát presidentovi zajišťuje už to, že pro něj musí hlasovat většina přítomných volitelů, je tedy poněkud nedůvodné k tomuto kritériu ve dvou krocích sestupovat. Volba v r. 1998 i 2003 ostatně spíše než důstojný státní akt připomínala frašku, když Václav Havel byl do funkce zvolen rozdílem jediného hlasu za situace, kdy byl poslanec Miroslav Sladek (SPR-RSČ) pro obvinění z trestného činu zjevně politického charakteru ve vazbě, a volba Václava Klause v r. 2003 se vyznačovala několikerou účelovou a taktickou nominací kandidátů, kteří neměli naději na úspěch (Jaroslav Bureš, Jan Sokol), takže důstojnost volby utrpěla ještě více.
| |
| − |
| |
| − | Zánik presidentského mandátu je možný čtyřmi způsoby:
| |
| − | # uplynutím funkčního období
| |
| − | # smrtí presidenta
| |
| − | # [[abdikace|abdikací]]
| |
| − | # odsouzením presidenta pro [[velezrada|velezradu]]
| |
| − |
| |
| − | Ačkoli to Ústava ''[[explicite]]'' neupravuje, důvodem zániku mandátu by patrně byla i ztráta volitelnosti např. z důvodu [[způsobilost k právním úkonům|nezpůsobilosti k právním úkonům]], ztráty českého [[občanství]] apod. To je však velice sporné, cf. ''[[Lex Svoboda]]''.
| |
| − |
| |
| − | V době, kdy je presidentský úřad neobsazen, rozdělí si jeho funkce Ústavou vymezeným způsobem [[předseda vlády]] a předseda [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovny]].
| |
| − |
| |
| − | == Pravomoci ==
| |
| − |
| |
| − | Český president zdědil z federální Ústavy velmi široký rozsah pravomocí, který byl v platné Ústavě jen mírně zúžen.
| |
| − |
| |
| − | Jeho pravomoci se dělí na ty, které vyžadují [[kontrasignaci|kontrasignaci]] [[předseda vlády|předsedou vlády]] nebo jím pověřeného [[ministr|ministra]], a na pravomoci neomezené (absolutní).
| |
| − |
| |
| − | === Absolutní pravomoci ===
| |
| − | # jmenovat a odvolávat členy [[vláda|vlády]], přijímat jejich [[demise|demisi]] a pověřovat je dočasným výkonem funkce
| |
| − | # svolat zasedání [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovny]]
| |
| − | # rozpustit Poslaneckou sněmovnu
| |
| − | # jmenovat soudce [[Ústavní soud|Ústavního soudu]] a jeho předsedu a místopředsedy
| |
| − | # jmenovat předsedu a místopředsedy [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]]
| |
| − | # udělit [[milost]]
| |
| − | # podepisovat nebo [[veto]]vat [[zákon]]y (s výjimkou [[ústavní zákon|ústavních]])
| |
| − | # jmenovat presidenta a vicepresidenta [[Nejvyšší kontrolní úřad|Nejvyššího kontrolního úřadu]]
| |
| − | # jmenovat členy Bankovní rady [[Česká národní banka|České národní banky]]
| |
| − |
| |
| − | === Pravomoci vyžadující kontrasignaci ===
| |
| − | # zastupovat stát navenek
| |
| − | # sjednávat a [[ratifikace|ratifikovat]] [[mezinárodní smlouva|mezinárodní smlouvy]] – tuto pravomoc může president delegovat vládě
| |
| − | # vrchní velení [[armáda|ozbrojených sil]]
| |
| − | # přijímat, pověřovat a odvolávat vedoucí [[zastupitelská mise|zastupitelských misí]]
| |
| − | # vyhlásit volby
| |
| − | # jmenovat a povyšovat generály
| |
| − | # propůjčit státní [[vyznamenání]]
| |
| − | # jmenovat [[soudce]]
| |
| − | # vyhlásit [[amnestie|amnestii]]
| |
| − | # další pravomoci, jsou-li stanoveny [[zvláštní zákon|zvláštním zákonem]], jako např. jmenovat vysokoškolské [[profesor]]y
| |
| − |
| |
| − | O rozsah svých pravomocí se český president několikrát dostal do sporu.
| |
| − |
| |
| − | President Havel v r. 2000 jmenoval bez kontrasignace guvernérem České národní banky Zdeňka Tůmu a Luďka Niedermeyera viceguvernérem. Ústavní soud nakonec rozhodl, že president má právo jmenovat i tyto funkcionáře bez kontrasignace, ve značně nepřesvědčivém odůvodnění – proti němuž pět ústavních soudců podalo společný disent – se však omezil na konstataci, že toto právo je fakticky založeno pouze na [[ústavní obyčej|ústavní tradici]].
| |
| − |
| |
| − | V r. 2005 proběhl spor presidenta Václava Klause s předsedou vlády Jiřím Paroubkem, zda lze ustanovení podmiňující pravomoc zastupovat stát navenek kontrasignací vysvětlovat tak, že president musí žádat i o povolení zahraniční cesty. Celý spor měl pikantní příchuť a premiér Paroubek, jakmile zjistil, že jeho postoj je veřejností vnímán krajně nepříznivě až komicky, presidentovi ustoupil.
| |
| − |
| |
| − | == Historie ==
| |
| − |
| |
| − | Československo mělo ve své historii celkem devět presidentů, Česká republika zatím dva:
| |
| − | # '''Tomáš Garrigue Masaryk''' (1850–1937), ve funkci 1918–1935
| |
| − | # '''Edvard Beneš''' (1884–1948), ve funkci 1935–1938 a 1945–1948, v období 1938–1945 byl presidentem [[exil]]ové vlády ve Velké Británii
| |
| − | # '''[[Emil Hácha]]''' (1872–1945), ve funkci 1938–1939
| |
| − | # '''Klement Gottwald''' (1896–1953), ve funkci 1948–1953
| |
| − | # '''Antonín Zápotocký''' (1884–1957), ve funkci 1953–1957
| |
| − | # '''Antonín Novotný''' (1904-1975), ve funkci 1957–1968
| |
| − | # '''Ludvík Svoboda''' (1895–1979), ve funkci 1968–1975
| |
| − | # '''Gustáv Husák''' (1913–1991), ve funkci 1975–1989
| |
| − | # '''Václav Havel''' (*1936), ve funkci 1989–2003
| |
| − | # '''Václav Klaus''' (*1941), ve funkci od r. 2003
| |
| − |
| |
| − | Václav Havel je dosud jediným presidentem republiky, který ukončil své presidentsví skončením funkčního období, na které byl zvolen.
| |
| − |
| |
| − | {{Viztéž}}
| |
| − | * [[presidentská standarta]]
| |
| − | * [[státní pečeť]]
| |
| − |
| |
| − | {{Externí}}
| |
| − | * [http://www.hrad.cz Oficiální internetové stránky presidentské kanceláře]
| |
| − |
| |
| − | [[Kategorie:Ústavní právo]]
| |
| | [[Kategorie:Základní pojmy]] | | [[Kategorie:Základní pojmy]] |
| | | | |
