Stížnost: Porovnání verzí
(Byl to opravný prostředek proti usnesení.) |
(Typo) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | '''Stížnost''' je [[podání]] | + | '''Stížnost''' je [[podání]] adresované veřejnoprávní nebo soukromoprávní osobě, jehož předmětem je nějaký nedostatek, nesprávné jednání nebo nečinnost adresáta nebo osoby, vůči níž má adresát nějakou pravomoc nebo odpovědnost, zejména nemá-li takové podání podle zvláštních právních předpisů jiný název. |
Dříve byla v civilním procesu stížnost zřejmě označována jako ''rekurs''. Byl to opravný prostředek proti [[usnesení]]. | Dříve byla v civilním procesu stížnost zřejmě označována jako ''rekurs''. Byl to opravný prostředek proti [[usnesení]]. |
Verse z 15. 11. 2006, 12:21
Stížnost je podání adresované veřejnoprávní nebo soukromoprávní osobě, jehož předmětem je nějaký nedostatek, nesprávné jednání nebo nečinnost adresáta nebo osoby, vůči níž má adresát nějakou pravomoc nebo odpovědnost, zejména nemá-li takové podání podle zvláštních právních předpisů jiný název.
Dříve byla v civilním procesu stížnost zřejmě označována jako rekurs. Byl to opravný prostředek proti usnesení.
Stížnost v trestním řízení je řádný opravný prostředek směřující proti nepravomocnému usnesení (zatímco proti rozsudku je opravným prostředkem odvolání). Toto rozlišování mezi odvoláním a stížností mělo základ v trestním řádu z r. 1873, podle něhož bylo možno napadnout rozsudek jak odvoláním, tak zmateční stížností (odvolací a zmateční důvody se však lišily a různé byly i soudy, které o těchto opravných prostředcích rozhodovaly), dnes již jde o anachronismus a matoucí prvek.
Výslovně se na stížnosti (stejně jako na žádosti a návrhu) ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu vztahuje i zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. Podle tohoto zákona každý má právo se s nimi sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány.
Po dlouhou dobu upravovala podávání a vyřizování stížností širokým okruhem organizací a orgánů vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. Ta se obsahově zčásti překrývala s petičním zákonem, což vzbuzovalo pochybnosti o její závaznosti. Nakonec byla vládním nařízením č. 370/2005 k 1. lednu 2006 zrušena.
Podívejte se také na
Jeho autorem je ŠJů.