Mezinárodní právo veřejné: Porovnání verzí
(→Subjekty mezinárodního práva: uprava) |
(* {{Otto-odkaz|431000-retorse|Retorse}} (angl. ''retorsion'')) |
||
| (Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Mezinárodní právo''' je soubor právních norem, které regulují vztahy mezi [[stát]]y, jejich vztahy k mezinárodním organisacím a dalším [[subjekt]]ům mezinárodního práva, vzájemné vztahy [[mezinárodní organisace|mezinárodních organisací]] a některé vztahy jednotlivců ke státu. | + | '''Mezinárodní právo (veřejné)''' je soubor právních norem, které regulují vztahy mezi [[stát]]y, jejich vztahy k mezinárodním organisacím a dalším [[subjekt]]ům mezinárodního práva, vzájemné vztahy [[mezinárodní organisace|mezinárodních organisací]] a některé vztahy jednotlivců ke státu. |
| + | |||
| + | Ve vztahu k [[vnitrostátní právo|vnitrostátnímu právu]] se rozlišuje mezi | ||
| + | * [[monismus|monistickým]] přístupem, kdy jsou závazky státu v mezinárodním právu zcela rovnoprávné vnitrostátnímu právu, při případném rozporu zpravidla platí novější zákon (platí např. ve Francii) a | ||
| + | * [[dualismus|dualistickým]] přístupem, při němž musí být mezinárodní smlouvy ke své účinnosti převedeny do domácího právního řádu zvláštní zákonnou úpravou (tradičně Německo, i Československo a Česká republika; po vstupu do Evropské unie byl tento přístup však pozměněn) | ||
| − | |||
== Subjekty mezinárodního práva == | == Subjekty mezinárodního práva == | ||
| − | Mezi subjekty mezinárodního práva jsou zařazovány jednotky s rozdílnou subjektivitou. | + | Mezi subjekty mezinárodního práva jsou zařazovány jednotky s rozdílnou [[mezinárodní subjektivita|mezinárodní subjektivitou]]. Za hlavní prvky, které tuto subjektivitu definují, patří zejména způsobilost k právům a povinnostem, která je adresována přímo těmto subjektům, a to z mezinárodního, nikoli [[vnitrostátní právo|vnitrostátního práva]]. Dále se musí jednat o jednotku zahrnující společenské vztahy, vztahy mezi lidskými společenstvími. (Za subjekty mezinárodního práva proto nejsou považovány např. lodě plující v cizích vodách, ač by jinak tuto definici naplňovaly.) |
Za [[způsobilost k právním úkonům]] se v mezinárodním právu považuje způsobilost vystupovat pod svým jménem v mezinárodněprávních poměrech a přijímat závazky vůči jiným subjektům. Mezi subjekty mezinárodního práva bývají zahrnovány: | Za [[způsobilost k právním úkonům]] se v mezinárodním právu považuje způsobilost vystupovat pod svým jménem v mezinárodněprávních poměrech a přijímat závazky vůči jiným subjektům. Mezi subjekty mezinárodního práva bývají zahrnovány: | ||
| − | * svrchované [[stát]]y (politická entita | + | * svrchované [[stát]]y (politická entita mající stálé obyvatelstvo, vymezené území, funkční veřejnou moc a způsobilost vstupovat do vztahů s jinými státy) |
* [[mezinárodní organizace]] | * [[mezinárodní organizace]] | ||
* [[zvláštní politické jednotky]] | * [[zvláštní politické jednotky]] | ||
* [[jednotlivci]] (fyzické osoby) | * [[jednotlivci]] (fyzické osoby) | ||
| − | == Prameny | + | == Prameny mezinárodního práva == |
Rozlišují se [[prameny materiální]] (okolnosti, zvyklosti, právní vědomí, poměr sil mezi státy; vpodstatě důvody ke vzniku jednotlivých ustanovení mezinárodního práva) a [[prameny formální]], pod nimiž se rozumí formy práva, které zajišťují přesný obsah těchto norem. | Rozlišují se [[prameny materiální]] (okolnosti, zvyklosti, právní vědomí, poměr sil mezi státy; vpodstatě důvody ke vzniku jednotlivých ustanovení mezinárodního práva) a [[prameny formální]], pod nimiž se rozumí formy práva, které zajišťují přesný obsah těchto norem. | ||
| Řádka 18: | Řádka 21: | ||
* [[mezinárodní obyčeje]] | * [[mezinárodní obyčeje]] | ||
a '''pomocné''', kam se zařazují | a '''pomocné''', kam se zařazují | ||
| − | * [[obecné zásady právní]] | + | * [[právní zásada|obecné zásady právní]] |
| − | * [[soudní rozhodnutí]] ( | + | * [[soudní rozhodnutí]] (''[[case law]]'') |
| − | * učení nejkvalifikovanějších znalců mezinárodního práva ([[nauka mezinárodního práva]]) | + | * učení nejkvalifikovanějších znalců mezinárodního práva ([[nauka]] (doktrína) mezinárodního práva) |
| − | * [[ | + | * vnitrostátní akty státu |
| − | * [[ | + | * akty mezinárodních organizací |
| − | * [[ | + | * akty států |
| − | * [[ | + | * [[ekvita]] (''equity'') – princip spravedlnosti |
| + | |||
| + | K ''ius cogens'' patří: | ||
| + | * zákaz genocidy | ||
| + | * pirátství | ||
| + | * otrokářství | ||
| + | * mučení | ||
| + | * válečné aggresse | ||
| + | |||
| + | V mezinárodním právu se produkuje značné množství dokumentů. Příkladem je ''non-paper'', což je neofficiální presentace politiky státu předkládaná jiným stranám.[http://www.evropa2045.cz//hra/napoveda.php?kategorie=6&tema=50][http://doubletongued.org/index.php/dictionary/non_paper/] | ||
| + | |||
| + | == {{Interní odkazy}} == | ||
| + | * [[Neutralita]] | ||
| + | * [[Konfederace]] | ||
| + | * [[Mezinárodní právo soukromé]] | ||
| + | |||
| + | == {{Reference}} == | ||
| + | * [[Jiří Malenovský]]: ''Kulečník namísto štafetového běhu v ratifikačních řízeních o integračních smlouvách v ČR.'' In [[Právní rozhledy]] 4/2009, pp. 115–124; rozsáhlý text kritisující eurorozhodnutí ústavního soudu a tvrdící, že [[president republiky]] smí odmítnou ratifikovat jen výjimečně. | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * {{Otto-odkaz|431000-retorse|Retorse}} (angl. ''retorsion'') | ||
| + | * {{Otto-odkaz|430937-represalie|Represálie}} | ||
| + | * [[:en:Peremptory norm]] (anglicky) | ||
| + | * [http://en.wiktionary.org/wiki/non-paper wiktionary:non-paper] | ||
| + | |||
[[Kategorie:Mezinárodní právo| ]] | [[Kategorie:Mezinárodní právo| ]] | ||
Aktuální verse z 1. 12. 2012, 16:25
Mezinárodní právo (veřejné) je soubor právních norem, které regulují vztahy mezi státy, jejich vztahy k mezinárodním organisacím a dalším subjektům mezinárodního práva, vzájemné vztahy mezinárodních organisací a některé vztahy jednotlivců ke státu.
Ve vztahu k vnitrostátnímu právu se rozlišuje mezi
- monistickým přístupem, kdy jsou závazky státu v mezinárodním právu zcela rovnoprávné vnitrostátnímu právu, při případném rozporu zpravidla platí novější zákon (platí např. ve Francii) a
- dualistickým přístupem, při němž musí být mezinárodní smlouvy ke své účinnosti převedeny do domácího právního řádu zvláštní zákonnou úpravou (tradičně Německo, i Československo a Česká republika; po vstupu do Evropské unie byl tento přístup však pozměněn)
Obsah
Subjekty mezinárodního práva
Mezi subjekty mezinárodního práva jsou zařazovány jednotky s rozdílnou mezinárodní subjektivitou. Za hlavní prvky, které tuto subjektivitu definují, patří zejména způsobilost k právům a povinnostem, která je adresována přímo těmto subjektům, a to z mezinárodního, nikoli vnitrostátního práva. Dále se musí jednat o jednotku zahrnující společenské vztahy, vztahy mezi lidskými společenstvími. (Za subjekty mezinárodního práva proto nejsou považovány např. lodě plující v cizích vodách, ač by jinak tuto definici naplňovaly.)
Za způsobilost k právním úkonům se v mezinárodním právu považuje způsobilost vystupovat pod svým jménem v mezinárodněprávních poměrech a přijímat závazky vůči jiným subjektům. Mezi subjekty mezinárodního práva bývají zahrnovány:
- svrchované státy (politická entita mající stálé obyvatelstvo, vymezené území, funkční veřejnou moc a způsobilost vstupovat do vztahů s jinými státy)
- mezinárodní organizace
- zvláštní politické jednotky
- jednotlivci (fyzické osoby)
Prameny mezinárodního práva
Rozlišují se prameny materiální (okolnosti, zvyklosti, právní vědomí, poměr sil mezi státy; vpodstatě důvody ke vzniku jednotlivých ustanovení mezinárodního práva) a prameny formální, pod nimiž se rozumí formy práva, které zajišťují přesný obsah těchto norem.
Formální prameny mezinárodního práva se dají dělit na základní:
a pomocné, kam se zařazují
- obecné zásady právní
- soudní rozhodnutí (case law)
- učení nejkvalifikovanějších znalců mezinárodního práva (nauka (doktrína) mezinárodního práva)
- vnitrostátní akty státu
- akty mezinárodních organizací
- akty států
- ekvita (equity) – princip spravedlnosti
K ius cogens patří:
- zákaz genocidy
- pirátství
- otrokářství
- mučení
- válečné aggresse
V mezinárodním právu se produkuje značné množství dokumentů. Příkladem je non-paper, což je neofficiální presentace politiky státu předkládaná jiným stranám.[1][2]
Vizte též
Prameny a literatura
- Jiří Malenovský: Kulečník namísto štafetového běhu v ratifikačních řízeních o integračních smlouvách v ČR. In Právní rozhledy 4/2009, pp. 115–124; rozsáhlý text kritisující eurorozhodnutí ústavního soudu a tvrdící, že president republiky smí odmítnou ratifikovat jen výjimečně.
Další odkazy
- Retorse [momentálně nefunguje] (angl. retorsion)
- Represálie [momentálně nefunguje]
- en:Peremptory norm (anglicky)
- wiktionary:non-paper
