Vazba: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(dalším mediálně známým případem je zneužití vazby proti manželům Rosnerovým[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=326573])
(přesun do Justiční excessy v ČR)
 
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Vazbou''' se v právu označuje opatření, jímž se [[obviněný]] (zpravidla dlouhodobě) omezuje na svobodě a které je nezbytné k tomu, aby nemohl mařit trestní řízení tím, že uprchne nebo se bude skrývat, bude se vyhýbat úkonům trestního řízení nebo ovlivňovat (např. zastrašovat nebo uplácet) svědky, nebo aby nemohl v trestné činnosti pokračovat.
+
'''Vazbou''' (původně '''vyšetřovací vazba''' (něm. ''Untersuchungshaft'') podle § 175 [[TŘ|trestního řádu]] 1873) se v právu označuje opatření, jímž se [[obviněný]] (zpravidla dlouhodobě) omezuje na svobodě a které je nezbytné k tomu, aby nemohl mařit trestní řízení tím, že uprchne nebo se bude skrývat, bude se vyhýbat úkonům trestního řízení nebo ovlivňovat (např. zastrašovat nebo uplácet) svědky, nebo aby nemohl v trestné činnosti pokračovat.
  
 
== Druhy vazby ==
 
== Druhy vazby ==
Řádka 12: Řádka 12:
 
Vazba se vykonává ve specialisované vazební [[věznice|věznici]] nebo ve vazebním oddělení věznice běžné. Podmínky vazby jsou – v rozporu s principem [[presumpce neviny]] i praxí jiných zemí – obvykle tvrdší než podmínky výkonu trestu [[odnětí svobody]]. Vůbec nejtěžší bývá kolusní vazba.
 
Vazba se vykonává ve specialisované vazební [[věznice|věznici]] nebo ve vazebním oddělení věznice běžné. Podmínky vazby jsou – v rozporu s principem [[presumpce neviny]] i praxí jiných zemí – obvykle tvrdší než podmínky výkonu trestu [[odnětí svobody]]. Vůbec nejtěžší bývá kolusní vazba.
  
== Justiční excessy v ČR ==
+
== Délka vazby ==
[[Trestní řád]] sice obsahuje poměrně složitá ustanovení omezujující maximální dobu vazby, ale obecně je v České republice vazba nadužívána, bývá nadměrně dlouhá a používá se v rozporu se zákonem i jako prostředek, jak obviněného přimět k přiznání nebo k tomu, aby [[orgány činné v trestním řízení|orgánům činným v trestním řízení]] poskytl další informace, např. označil další spolupachatele. Typickým příkladem zneužití institutu vazby je její uvalení na Rostislava Roztočila, který se dobrovolně dostavil do ČR, dalším mediálně známým případem je zneužití vazby proti manželům Rosnerovým[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=326573].
+
Je zásadním problém ČR. Čl. I bod 64 novely č. 265/2001 Sb. zavedl do § 71 odst. 2 věty druhé TŘ: „Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; to neplatí, bylo-li zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání.“ Čl. I bod 28 novely č. 459/2011 Sb. tuto právní úpravu nepochopitelně přesunul do § 72a odst. 3 TŘ.
  
Vzhledem k intensitě zásahu do osobnostních práv obviněného, kterou vazba představuje, není překvapivé, že rozhodování o její zákonnosti (ústavnosti) patří k nejobvyklejší agendě [[Ústavní soud|Ústavního soudu]]. Ústavní soud např. judikoval, že k uvalení vazby nestačí důvodný předpoklad, že se obviněný bude pokoušet mařit trestní řízení, ale musí se takového jednání skutečně dopustit již před rozhodnutím o vazbě (není tedy zákonná vazba odůvodněná pouze tím, že obviněný je cizinec, který pravděpodobně bude chtít opustit Českou republiku). Podobně bylo judikováno, že o prodloužení vazby se vždy musí rozhodovat v přítomnosti obviněného, který by měl být soudem vyslechnut.
+
== Poznámky pod čarou ==
 
+
<references />
Za nezákonnou vazbu přísluší obviněnému [[škoda|odškodnění]], které se stanoví v minimální výši 5.000,- Kč za měsíc vazby, nebo ve výši průměrného výdělku obviněného, je-li vyšší. Tuto náhradu je však stěží možno pokládat za přiměřenou (nahrazuje se pouze ušlá mzda, nikoli další újma, kterou vazba způsobila), proto se obvinění v těchto případech obracejí na [[soud]] i se žalobou na [[ochrana osobnosti|ochranu osobnosti]]; v takovém řízení jim může soud přiznat náhradu v neomezené výši.
 
  
Obhájci statu quo, např. Radek Bartoš, zneužívání vazby [[:cs:Diskuse:Vazba (právo)|bagatelisují]] a tvrdí, že vše vyřešila novela trestního řádu č. 265/2001 Sb., ačkoliv je zjevný opak[http://www.ihned.cz/index.php?p=000000_d&article%5Bid%5D=18161940]. V civilisovaných státech, např. v USA, se naproti tomu považuje za [[lidské právo]], že nevinný nemusí jít do vězení. Vazba je tam rutinně nahrazována [[kauce|kaucí]], stanovenou přiměřeně k majetku obviněného.
+
== Interní odkazy ==
 +
* [[odnětí svobody]]
 +
* [[justiční excessy v ČR]]
  
Toto zneužívání vazby se repressivní úřady pokoušejí vyvážet i do ciziny.[http://lidovky.zpravy.cz/krejcir-jde-dnes-pred-soud-094-/ln_domov.asp?c=A070517_071505_ln_domov_svo] Jejich snaha je však neúspěšná.[http://www.lidovky.cz/krejcir-ma-do-patku-od-policie-pokoj-d6y-/ln_domov.asp?c=A070606_134033_ln_domov_znk]
+
== {{Externí odkazy}} ==
 
+
* Václav Vlk: ''[http://www.lidovky.cz/odskodne-za-neopravnenou-vazbu-je-smesne-fpy-/ln_noviny.asp?c=A080823_000003_ln_noviny_sko&klic=227192&mes=080823_0 Odškodné za neoprávněnou vazbu je směšné]''
Jiným příkladem je usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 12. 2006, sp. zn. 8 To 543/2006, kde odvolací soud aproboval rozhodnutí prvostupňového soudu o vzetí do předstižné vazby v případě bagatelního deliktu. V konkrétním případě měl recidivista zakázán okres ''Ch.'' Byl však do okresu ''Ch.'' předvolán k seznámení se spisem. Téhož dne ve 2.00 v noci byl v ''Ch.'' zadržen. Okresní soud ho proto vzal do vazby, aby zabránil dalšímu maření výkonu úředního rozhodnutí, místo aby o jeho deliktu rozhodl meritorně.<ref>anotace v Právních rozhledech 10/2007, pp. 381–383.</ref>
 
 
 
== Poznámky pod čarou ==
 
<references />
 
  
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
 
[[Kategorie:Trestní právo]]

Aktuální verse z 16. 11. 2022, 16:09

Vazbou (původně vyšetřovací vazba (něm. Untersuchungshaft) podle § 175 trestního řádu 1873) se v právu označuje opatření, jímž se obviněný (zpravidla dlouhodobě) omezuje na svobodě a které je nezbytné k tomu, aby nemohl mařit trestní řízení tím, že uprchne nebo se bude skrývat, bude se vyhýbat úkonům trestního řízení nebo ovlivňovat (např. zastrašovat nebo uplácet) svědky, nebo aby nemohl v trestné činnosti pokračovat.

Druhy vazby

  1. útěková [§ 67 písm. a) trestního řádu]. Je standardně uvalena, pokud obviněný nemá na území ČR trvalý pobyt.
  2. kolusní [§ 67 písm. b) trestního řádu]. Je standardně uvalena, pokud vyšetřovatel dosud nevyslechl všechny svědky.
  3. předstižná [§ 67 písm. c) trestního řádu]. Je standardně uvalena, pokud obviněný nemá zaměstnání.

Na rozdíl od úpravy platné před r. 1989 o vazbě vždy rozhoduje na návrh státního zástupce soud. Proti usnesení o vzetí do vazby je přípustná stížnost, která však nemá odkladný účinek.

Krátkodobé zadržení a zajištění (do 72 hodin) není vazbou, ač se tak někdy mezi laiky nazývá.

Vazba se vykonává ve specialisované vazební věznici nebo ve vazebním oddělení věznice běžné. Podmínky vazby jsou – v rozporu s principem presumpce neviny i praxí jiných zemí – obvykle tvrdší než podmínky výkonu trestu odnětí svobody. Vůbec nejtěžší bývá kolusní vazba.

Délka vazby

Je zásadním problém ČR. Čl. I bod 64 novely č. 265/2001 Sb. zavedl do § 71 odst. 2 věty druhé TŘ: „Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; to neplatí, bylo-li zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání.“ Čl. I bod 28 novely č. 459/2011 Sb. tuto právní úpravu nepochopitelně přesunul do § 72a odst. 3 TŘ.

Poznámky pod čarou


Interní odkazy

Další odkazy