Podnikatel: Porovnání verzí
(Příkladem živnosti je vydávání publikací. Vydává-li podnikatel knihy, je to ''nakladatel'' (něm. ''Verleger''); vydává-li jiné tiskoviny, je to ''vydavatel'' (něm. ''Herausgeber'').) |
(* [http://psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=455&r=1991 metadata k živnostenskému zákonu]) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Znakem podnikání je soustavnost. Podle [[Irena Pelikánová|Pelikánové]]: "Soustavnost podnikání neznamená, že by muselo jít o činnost nepřetržitou a trvalou. Může se např. jednat o činnost sezónní, činnost s určitými přestávkami (např. podnikatel odjede na dva měsíce na stáž do zahraničí, poté pokračuje v podnikání). Nesmí to být ale činnost ojedinělá, vykonávaná jenom výjimečně a nahodile. Předpoklad soustavnosti vyjadřuje požadavek opakovanosti jednotlivých jednání, přičemž musí jít o opakovanost záměrnou, nikoli vyplývajících z výjimečných, nahodilých a nepředvídaných okolností."<ref>Irena Pelikánová: ''Komentář k obchodnímu zákoníku.'' § 2.</ref> | Znakem podnikání je soustavnost. Podle [[Irena Pelikánová|Pelikánové]]: "Soustavnost podnikání neznamená, že by muselo jít o činnost nepřetržitou a trvalou. Může se např. jednat o činnost sezónní, činnost s určitými přestávkami (např. podnikatel odjede na dva měsíce na stáž do zahraničí, poté pokračuje v podnikání). Nesmí to být ale činnost ojedinělá, vykonávaná jenom výjimečně a nahodile. Předpoklad soustavnosti vyjadřuje požadavek opakovanosti jednotlivých jednání, přičemž musí jít o opakovanost záměrnou, nikoli vyplývajících z výjimečných, nahodilých a nepředvídaných okolností."<ref>Irena Pelikánová: ''Komentář k obchodnímu zákoníku.'' § 2.</ref> | ||
| − | + | Některá podnikání jsou živností. Živnostenské právo historicky vzniklo jako náhrada cechů, kdy stát převzal ochranu [[spotřebitel]]ů a jiných smluvních stran podnikatelů. Živnostenský zákon rozlišuje tyto druhy [[živnost]]í: ohlašovací (řemeslné, vázané a volné) a koncesované. Rozdíl mezi vázanou a volnou živností spočívá v tom, že u vázané živnosti živnostenský úřad sám přezkoumá odbornou způsobilost. Příkladem živnosti je vydávání publikací. Vydává-li podnikatel knihy, je to ''nakladatel'' (něm. ''Verleger''); vydává-li jiné tiskoviny, je to ''vydavatel'' (něm. ''Herausgeber''). | |
== {{Reference}} == | == {{Reference}} == | ||
<references /> | <references /> | ||
| + | |||
| + | == Externí odkazy == | ||
| + | * [http://psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=455&r=1991 metadata k živnostenskému zákonu] | ||
[[Kategorie:Obchodní právo]] | [[Kategorie:Obchodní právo]] | ||
| + | |||
| + | [[cs:Podnikatel]] | ||
Aktuální verse z 21. 5. 2014, 09:01
Podnikatel je osoba, která podniká, tj. snaží se vlastní činností pod vlastním jménem dosazovat zisku. Historicky mu předcházel pojem obchodník, kam nespadala svobodná povolání a rolníci.
Znakem podnikání je soustavnost. Podle Pelikánové: "Soustavnost podnikání neznamená, že by muselo jít o činnost nepřetržitou a trvalou. Může se např. jednat o činnost sezónní, činnost s určitými přestávkami (např. podnikatel odjede na dva měsíce na stáž do zahraničí, poté pokračuje v podnikání). Nesmí to být ale činnost ojedinělá, vykonávaná jenom výjimečně a nahodile. Předpoklad soustavnosti vyjadřuje požadavek opakovanosti jednotlivých jednání, přičemž musí jít o opakovanost záměrnou, nikoli vyplývajících z výjimečných, nahodilých a nepředvídaných okolností."[1]
Některá podnikání jsou živností. Živnostenské právo historicky vzniklo jako náhrada cechů, kdy stát převzal ochranu spotřebitelů a jiných smluvních stran podnikatelů. Živnostenský zákon rozlišuje tyto druhy živností: ohlašovací (řemeslné, vázané a volné) a koncesované. Rozdíl mezi vázanou a volnou živností spočívá v tom, že u vázané živnosti živnostenský úřad sám přezkoumá odbornou způsobilost. Příkladem živnosti je vydávání publikací. Vydává-li podnikatel knihy, je to nakladatel (něm. Verleger); vydává-li jiné tiskoviny, je to vydavatel (něm. Herausgeber).
Prameny a literatura
- ↑ Irena Pelikánová: Komentář k obchodnímu zákoníku. § 2.
