Reálný kontrakt: Porovnání verzí
(Doplněno) |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Reálný kontrakt''' (z lat. ''res'' = "věc" a ''contractus'' = "smlouva") je druh smlouvy, k jejímuž uzavření dochází až fysickým předáním věci, jež je předmětem smlouvy. | + | '''Reálný kontrakt''' (z lat. ''[[res]]'' = "věc", ''reālis'' věcný, a ''contractus'' = "smlouva") je druh [[smlouva|smlouvy]], k jejímuž uzavření dochází až fysickým předáním věci, jež je předmětem smlouvy. |
Je to pojem pocházející z [[římské právo|římského práva]], jehož dnešní význam je spíše omezený. | Je to pojem pocházející z [[římské právo|římského práva]], jehož dnešní význam je spíše omezený. | ||
| − | + | V antickém Římě mezi reálné kontrakty spadaly: zápůjčka (''mutuum''), půčka či výpůjčka (''commodatum''), smlouva o úschově (''depositum'') a smlouva o ruční zástavě (''pignus''). | |
Instruktivní příklad účinků reálného kontraktu je podán v českém filmu ''Kulový blesk'' (1979). Jde v něm o dvanáctisměnu bytů. Jeden z [[nájemce|nájemců]] však v den plánovaného stěhování – jak se ostatní domnívají – zemře. Protože ke směně nájemních práv by tím nemohlo dojít, zastelou jej do pohovky a převezou do nového bytu, aby vznikl dojem, že zemřel až po přestěhování. | Instruktivní příklad účinků reálného kontraktu je podán v českém filmu ''Kulový blesk'' (1979). Jde v něm o dvanáctisměnu bytů. Jeden z [[nájemce|nájemců]] však v den plánovaného stěhování – jak se ostatní domnívají – zemře. Protože ke směně nájemních práv by tím nemohlo dojít, zastelou jej do pohovky a převezou do nového bytu, aby vznikl dojem, že zemřel až po přestěhování. | ||
| + | |||
| + | V NOZ je vznik reálných smluv formulován přímo ("když někdo vykoná A, uzavírá (tím) určitou smlouvu X"), zatímco v definici smluv konsensuálních je užíváno slov "zavazuje se k" (uzavřením smlouvy Y '''se zavazuje''' k vykonání B). | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Aktuální verse z 18. 6. 2014, 14:30
Reálný kontrakt (z lat. res = "věc", reālis věcný, a contractus = "smlouva") je druh smlouvy, k jejímuž uzavření dochází až fysickým předáním věci, jež je předmětem smlouvy.
Je to pojem pocházející z římského práva, jehož dnešní význam je spíše omezený.
V antickém Římě mezi reálné kontrakty spadaly: zápůjčka (mutuum), půčka či výpůjčka (commodatum), smlouva o úschově (depositum) a smlouva o ruční zástavě (pignus).
Instruktivní příklad účinků reálného kontraktu je podán v českém filmu Kulový blesk (1979). Jde v něm o dvanáctisměnu bytů. Jeden z nájemců však v den plánovaného stěhování – jak se ostatní domnívají – zemře. Protože ke směně nájemních práv by tím nemohlo dojít, zastelou jej do pohovky a převezou do nového bytu, aby vznikl dojem, že zemřel až po přestěhování.
V NOZ je vznik reálných smluv formulován přímo ("když někdo vykoná A, uzavírá (tím) určitou smlouvu X"), zatímco v definici smluv konsensuálních je užíváno slov "zavazuje se k" (uzavřením smlouvy Y se zavazuje k vykonání B).
