Basiliky: Porovnání verzí
(IW) |
|||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
<references /> | <references /> | ||
− | == | + | == {{Interní odkazy}} == |
* [[Ekloga]] | * [[Ekloga]] | ||
* [[Hexabiblos]] | * [[Hexabiblos]] | ||
[[Kategorie:Byzantské právo]] | [[Kategorie:Byzantské právo]] | ||
+ | |||
+ | [[de:Basiliken]] | ||
+ | [[en:Basilika]] | ||
+ | [[es:Basilika]] |
Aktuální verse z 4. 7. 2010, 18:07
Basiliky (z řeckého τά βασιλικά νóμιμα, císařské zákony) je právní sbírka vydaná na přelomu 9. a 10. století byzantským císařem Lvem VI. Ten navázal na kodifikační práce svého předchůdce Basileia I. (podle něhož se dílo jmenuje) a sestavil objemově největší a svým významen jistě nejdůležitější sbírku práva celých byzantských dějin.
Basiliky obsahují všechny Justiniánovy kodifikace včetně novel. Kompilátoři ovšem nezpracovávali původní latinský originál, ale nějaké jeho překlady do řečtiny, parafráze a výtahy (snad se jednalo o řecké shrnutí Digest neznámého autora, překlad Kodexu od konstantinopolského profesora Thalalea a řecké parafráze Institucí pravděpodobně z pera právníka Theofilia; Novely měly být převzaty v původní podobě)[1]. Z Justiniána tak byly odstraněny věci již zastaralé, nadbytečné či kontradiktorní. (Samotný Basileios tento proces označil slovem repurgatio, očištění.) Nakonec byly do řečtiny přeloženy i odborné právnické termíny.
Vzniklé dílo bylo kodifikací práva soukromého, veřejného a kanonického. Jeho první kniha se věnovala katolické víře, další tři církevnímu právu, zbývající byly o obecných právních principech, soukromému právu (45 knih), veřejném a úřednickém právu (8 knih), poslední kniha se zabývala právem trestním. Do sbírky také byla zahrnuta řada komentářů a vysvětlivek. Po jejím vydáním císař Lev VI. ještě k dílu dodal další nařízení, kterých nakonec bylo 113. Do dnešní doby se ze sbírky dochovaly asi 2/3 jejího obsahu, rejstřík je znám ze svitku z 12. století.
Na rozdíl od Justiniánovy kodifikace se Basiliky skládaly jen z jediného celku, čímž bylo zabráněno vzájemným kontradikcím. Také měly promyšlenější složení. V praxi proto spolu s Procheironem a později ještě Hexabiblem byly používány až do zániku byzantské říše.
Reference
- ↑ Kolektiv autorů PF UK: Dějiny evropského kontinentálního práva, ISBN 80-7201-490-0, str. 511-512