|
|
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) |
| Řádka 14: |
Řádka 14: |
| | == Délka vazby == | | == Délka vazby == |
| | Je zásadním problém ČR. Čl. I bod 64 novely č. 265/2001 Sb. zavedl do § 71 odst. 2 věty druhé TŘ: „Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; to neplatí, bylo-li zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání.“ Čl. I bod 28 novely č. 459/2011 Sb. tuto právní úpravu nepochopitelně přesunul do § 72a odst. 3 TŘ. | | Je zásadním problém ČR. Čl. I bod 64 novely č. 265/2001 Sb. zavedl do § 71 odst. 2 věty druhé TŘ: „Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; to neplatí, bylo-li zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání.“ Čl. I bod 28 novely č. 459/2011 Sb. tuto právní úpravu nepochopitelně přesunul do § 72a odst. 3 TŘ. |
| − |
| |
| − | == Justiční excessy v ČR ==
| |
| − | [[Trestní řád]] sice obsahuje poměrně složitá ustanovení omezujující maximální dobu vazby, ale obecně je v České republice vazba nadužívána, bývá nadměrně dlouhá a používá se v rozporu se zákonem i jako prostředek, jak obviněného přimět k přiznání nebo k tomu, aby [[orgány činné v trestním řízení|orgánům činným v trestním řízení]] poskytl další informace, např. označil další spolupachatele.
| |
| − |
| |
| − | Typickým příkladem zneužití institutu vazby je její uvalení na Rostislava Roztočila, který se dobrovolně dostavil do ČR. Podobný je případ pornoherce Rosenberga, který ve zcela zbytečné vazbě strávil celých 5 měsíců, aby nakonec v prvním stupni dostal za své přečiny jen podmíněný trest,[http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/index_view.php?id=327653] který byl potvrzen i v druhém stupni.[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=342672] Podobný přístup byl liberálními politiky kritisován.[http://virtually.cz/index.php?art=16935]
| |
| − |
| |
| − | Dalším mediálně známým případem je zneužití vazby proti manželům Rosnerovým[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=326573], kde pod tlakem mediální kritiky byl vyškovský státní zástupce nucen vydat tiskové prohlášení,[http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?j=121&o=111&k=1198&d=259849] kde manipulativně uvedl, že "vazbu z tzv. koluzních důvodů (§ 67 písm. b) trestního řádu) nelze nahradit instituty uvedenými v trestním řádu (§§ 73 a 73a trestního řádu), a tím méně jiným opatřením navrženým soukromou osobou", přičemž však "opomněl" uvést, že podle § 67 i. f. trestního řádu i pro kolusní vazbu platí, že je přípustná jen v případě, že "nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením."
| |
| − |
| |
| − | Jiným příkladem je usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 12. 2006, sp. zn. 8 To 543/2006, kde odvolací soud aproboval rozhodnutí prvostupňového soudu o vzetí do předstižné vazby v případě bagatelního deliktu. V konkrétním případě měl recidivista zakázán okres ''Ch.'' Byl však do okresu ''Ch.'' předvolán k seznámení se spisem. Téhož dne ve 2.00 v noci byl v ''Ch.'' zadržen. Okresní soud ho proto vzal do vazby, aby zabránil dalšímu maření výkonu úředního rozhodnutí, místo aby o jeho deliktu rozhodl meritorně.<ref>anotace v Právních rozhledech 10/2007, pp. 381–383.</ref>
| |
| − |
| |
| − | Plasticky popisuje zážitky z vazby R. R., který byl po roce a půl propuštěn zásahem ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 161/04, N 74/33 SbNU 229.[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=46097] Vazba byla zneužita i vůči pachateli [[verbální delikt|verbálního deliktu]], Eriku Sedláčkovi.[http://kadlecik.blog.idnes.cz/c/55795/Exkluzivni-rozhovor-s-E-Sedlackem-Byl-to-ciste-politicky-proces.html]
| |
| − |
| |
| − | Vzhledem k intensitě zásahu do osobnostních práv obviněného, kterou vazba představuje, není překvapivé, že rozhodování o její zákonnosti (ústavnosti) patří k nejobvyklejší agendě [[Ústavní soud|Ústavního soudu]]. Ústavní soud např. judikoval, že k uvalení vazby nestačí důvodný předpoklad, že se obviněný bude pokoušet mařit trestní řízení, ale musí se takového jednání skutečně dopustit již před rozhodnutím o vazbě (není tedy zákonná vazba odůvodněná pouze tím, že obviněný je cizinec, který pravděpodobně bude chtít opustit Českou republiku). Podobně bylo judikováno, že o prodloužení vazby se vždy musí rozhodovat v přítomnosti obviněného, který by měl být soudem vyslechnut. Skandálním přístupem [[ČR|českých]] [[soud]]ů k vazbě se několikát zabýval i [[ESLP]]. V případu ''Fešar v. ČR''[http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=282796] i ''Husák v. ČR''[http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=288173] konstatoval, že ČR porušila čl. 5 [[EÚLP]].
| |
| − |
| |
| − | Za nezákonnou vazbu přísluší obviněnému [[škoda|odškodnění]], které se stanoví v minimální výši 5.000,- Kč za měsíc vazby, nebo ve výši průměrného výdělku obviněného, je-li vyšší. Tuto náhradu je však stěží možno pokládat za přiměřenou (nahrazuje se pouze ušlá mzda, nikoli další újma, kterou vazba způsobila), proto se obvinění v těchto případech obracejí na [[soud]] i se žalobou na náhradu [[nemajetková újma|nemajetkové újmy]]; v takovém řízení jim může soud přiznat náhradu v neomezené výši.
| |
| − |
| |
| − | Obhájci statu quo, např. [[:cs:Wikipedista:Radek Bartoš|Radek Bartoš]], zneužívání vazby [[:cs:Diskuse:Vazba (právo)|bagatelisují]] a tvrdí, že vše vyřešila novela trestního řádu č. 265/2001 Sb., ačkoliv je zjevný opak[http://www.ihned.cz/index.php?p=000000_d&article%5Bid%5D=18161940]. V civilisovaných státech, např. v USA, se naproti tomu považuje za [[lidské právo]], že nevinný nemusí jít do vězení. Vazba je tam rutinně nahrazována [[kauce|kaucí]], stanovenou přiměřeně k majetku obviněného.
| |
| − |
| |
| − | Toto zneužívání vazby se repressivní úřady pokoušejí vyvážet i do ciziny.[http://lidovky.zpravy.cz/krejcir-jde-dnes-pred-soud-094-/ln_domov.asp?c=A070517_071505_ln_domov_svo] Jejich snaha je však neúspěšná.[http://www.lidovky.cz/krejcir-ma-do-patku-od-policie-pokoj-d6y-/ln_domov.asp?c=A070606_134033_ln_domov_znk]
| |
| | | | |
| | == Poznámky pod čarou == | | == Poznámky pod čarou == |
| | <references /> | | <references /> |
| | + | |
| | + | == Interní odkazy == |
| | + | * [[odnětí svobody]] |
| | + | * [[justiční excessy v ČR]] |
| | | | |
| | == {{Externí odkazy}} == | | == {{Externí odkazy}} == |
Je zásadním problém ČR. Čl. I bod 64 novely č. 265/2001 Sb. zavedl do § 71 odst. 2 věty druhé TŘ: „Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; to neplatí, bylo-li zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání.“ Čl. I bod 28 novely č. 459/2011 Sb. tuto právní úpravu nepochopitelně přesunul do § 72a odst. 3 TŘ.
