Legitimní očekávání: Porovnání verzí
(Odstranit editaci 18739 uživatele Special:Contributions/QioX (User talk:QioX)) |
d |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | Princip naplnění '''legitimního (oprávněného) očekávání''' je vyjádřením obecnějšího požadavku [[právní jistota|právní jistoty]]. | + | Princip naplnění '''legitimního (oprávněného) očekávání''' je vyjádřením obecnějšího požadavku [[právní jistota|právní jistoty]]. |
| − | + | Rozumí se jím takový stav, kdy jsou objektivní právo i subjektivní práva fysických a právnických osob dlouhodobě stabilní, jednotné, relativně jednoduché a předvídatelné, a je tak naplňováno legitimní očekávání fysických a právnických osob. | |
Tento princip brání např. měnit [[daně|daňové]] zákony v neprospěch poplatníků během účetního období, měnit podmínky [[výběrové řízení|výběrového řízení]] po zaplacení vstupního poplatku nebo výběrová řízení neodůvodněně rušit apod. | Tento princip brání např. měnit [[daně|daňové]] zákony v neprospěch poplatníků během účetního období, měnit podmínky [[výběrové řízení|výběrového řízení]] po zaplacení vstupního poplatku nebo výběrová řízení neodůvodněně rušit apod. | ||
Aktuální verse z 10. 1. 2022, 18:50
Princip naplnění legitimního (oprávněného) očekávání je vyjádřením obecnějšího požadavku právní jistoty. Rozumí se jím takový stav, kdy jsou objektivní právo i subjektivní práva fysických a právnických osob dlouhodobě stabilní, jednotné, relativně jednoduché a předvídatelné, a je tak naplňováno legitimní očekávání fysických a právnických osob. Tento princip brání např. měnit daňové zákony v neprospěch poplatníků během účetního období, měnit podmínky výběrového řízení po zaplacení vstupního poplatku nebo výběrová řízení neodůvodněně rušit apod.
Příkladem porušení principu legitimního očekávání bylo například rozhodnutí presidenta republiky nejmenovat soudci ty kandidáty, kteří nedosáhli 30 let věku, a tím na ně fakticky vztáhnout změnu zákona o soudech a soudcích, k níž došlo až během jejich kandidátského období, ačkoli zákon výslovně stanoví, že se na ně toto omezení nevztahuje.
Dalším příkladem je novela zákona o pozemních komunikacích, která s účinností od 1. ledna 2007 zavedla systém elektronického mýtného. Na předchozích dálničních známkách je však uvedené uvedeno jako konec platnosti datum 31. ledna 2007, je tedy v hrubém rozporu s principem legitimního očekávání, jestliže by podle novely tyto dálniční známky měly pozbýt platnosti již 31. prosince 2006.
