Otroctví: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Mírně doplněno)
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:[^\|]*\|([^\]]*)\]\] +\1))
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
V [[Česká republika|České republice]], stejně jako prakticky ve všech zemích světa, je dnes otroctví zakázáno jak vnitrostátním ([[trestní zákon]]), tak mezinárodním právem ([[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod]]).
 
V [[Česká republika|České republice]], stejně jako prakticky ve všech zemích světa, je dnes otroctví zakázáno jak vnitrostátním ([[trestní zákon]]), tak mezinárodním právem ([[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod]]).
  
Ne vždy je však tento zákaz naplňován, zejména v příhraničních oblastech s [[:cs:Německo|Německem]] a [[:cs:Rakousko|Rakouskem]] se objevují případy, kdy jsou [[prostitice|prostitutky]] svými kuplíři drženy v podmínkách faktického otroctví. Státní moc tento stav toleruje nebo mu dokonce napomáhá: případy, kdy jsou na tento druh [[organisovaný zločin|organisovaného zločinu]] finančně napojeni místní [[policie|policisté]], jsou spíše pravidlem než výjimkou.
+
Ne vždy je však tento zákaz naplňován, zejména v příhraničních oblastech s Německem a Rakouskem se objevují případy, kdy jsou [[prostituce|prostitutky]] svými kuplíři drženy v podmínkách faktického otroctví. Státní moc tento stav toleruje nebo mu dokonce napomáhá: případy, kdy jsou na tento druh [[organisovaný zločin|organisovaného zločinu]] finančně napojeni místní [[policie|policisté]], jsou spíše pravidlem než výjimkou.
  
Za laxní přístup v boji proti [[obchodování s lidmi|obchodu s lidmi]] byla [[:cs:České republika|České republika]] mnohokrát kritisována mezinárodními [[:cs:NGO|nevládními organisacemi]].
+
Za laxní přístup v boji proti tomuto tzv. "obchodu s bílým masem" ([[obchodování s lidmi]]) byla [[Česká republika]] mnohokrát kritisována mezinárodními nevládními organisacemi.
 +
 
 +
[[Kategorie:Právní dějiny]]
 +
[[Kategorie:Trestní právo]]

Aktuální verse z 8. 10. 2006, 17:53

Otroctvím se nazývá stav, kdy je jedna osoba (otrok) vlastnictvím jiné osoby (otrokáře). O otroctví v přeneseném smyslu se hovoří i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena osobní svobody.

V České republice, stejně jako prakticky ve všech zemích světa, je dnes otroctví zakázáno jak vnitrostátním (trestní zákon), tak mezinárodním právem (Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod).

Ne vždy je však tento zákaz naplňován, zejména v příhraničních oblastech s Německem a Rakouskem se objevují případy, kdy jsou prostitutky svými kuplíři drženy v podmínkách faktického otroctví. Státní moc tento stav toleruje nebo mu dokonce napomáhá: případy, kdy jsou na tento druh organisovaného zločinu finančně napojeni místní policisté, jsou spíše pravidlem než výjimkou.

Za laxní přístup v boji proti tomuto tzv. "obchodu s bílým masem" (obchodování s lidmi) byla Česká republika mnohokrát kritisována mezinárodními nevládními organisacemi.