Policie

Přejít na: navigace, hledání

Policie je bezpečnostní sbor, jehož úkolem je střežit veřejný pořádek. Kromě toho její neuniformovaná složka, kriminální policie (detektivové), pátrá po pachatelích trestných činů – odhaluje (detekuje) je.

Slovo pochází z latinského výrazu politia (občanská správa), který byl převzat z řeckého slova πολιτεία, který znamená vláda nebo správa a je odvozen ze slova πόλις (město).

Historie a současný stav

Policie měla služebny ve městech, četnictvo na venkově. V roce 1947 byl zřízen Sbor národní bezpečnosti (SNB), čímž byl legalisován faktický stav vzniklý na základě rozhodnutí košické vlády v roce 1945. Součástí SNB byla uniformovaná Veřejná bezpečnost (VB) a tajná Státní bezpečnost (StB).

V ČR se policie rozpadá na Policii České republiky (PČR nebo též P. ČR[1]) a četné obecní (v naprosté většině případů městské) policie. PČR, neformálně též republiková policie, nevhodně státní policie, byla zřízena zákonem ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Nyní se řídí zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Služební poměr v PČR se řídil zákonem ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a nyní se řídí zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Republiková policie má v mnoha oblastech překryv kompetencí s obecní policií. Proto by bylo záhodno oba sbory reformovat. Republiková policie by měla místo krajské struktury být centralisována po vzoru FBI na národní policii, v jejíž gesci by bylo pátrání po těžkých zločinech. Ostatní veřejnoprávní delikty, od přestupků, přes přečiny až po obyčejné zločiny, by měly být v gesci městských policií. Každá městská policie by měla mít v okrsku všechny okolní vesnice.

Jako každé krajské ředitelství policie, má KŘP hlavního města Prahy službu kriminální policie a vyšetřování. Její odbor obecné kriminality se dělí na tato oddělení:[2]

  1. vraždy
  2. loupeže
  3. mravnostní delikty
  4. krádeže aut
  5. majetkové delikty
  6. pátrání po osobách a věcech
  7. výjezdová skupina
  8. drogové delikty
  9. protiextremistické

Provokace

V rámci úsilí o vybudování policejního státu nový zákon o policii legalisoval provokaci tzv. "zkouškou spolehlivosti" – § 107 nového policejního zákona. Důvodová zpráva sice uvádí: "V souladu s obecnými právními zásadami nesmí jednání osoby, která zkoušku vůči policistovi či zaměstnanci provádí, vyvolat úmysl osoby spáchat protiprávní jednání a nesmí jím být ovlivněny přitěžující okolnosti (provokace je nepřípustná). Jednání osoby, která zkoušku provádí, musí mít charakter takového jednání, aby zkoušenou osobu nepodněcovalo k realizaci toho, co sama nemá v úmyslu konat." ale to je nutné dovodit výkladem, v § 107 nového policejního zákona taková právní norma výslovně obsažena není.

Pod vlivem Věcí veřejných má být podle koaliční smlouvy 2010 ustanovení § 107 recipováno do právních předpisů upravujících veřejné úředníky: "Institut testů spolehlivosti podle §107 zákona o Policii využijeme pro stanovení obdobných testů pro další osoby působící v orgánech veřejné moci."

Excessy Policie České republiky

hlavní článek: Excessy Policie České republiky

PČR je předmětem četných kritik pro časté porušování zákona při svých zásazích proti skutečným či domnělým pachatelům trestných činů. Jsou výrazem toho, že se Policie České republiky nedokázala rozejít s dědictvím své totalitní minulosti, a chabé erudice jejích příslušníků. Nejčastěji policie porušuje lidská práva na demonstracích. Po téměř 10 letech soustavných excessů PČR lze uzavřít, že na chování PČR se nic nezměnilo.

Četnictvo

Četnictvo plní stejné úkoly jako policie, ale na rozdíl od ní bývá obvykle součástí armády nebo minimálně pod vojenským velením.

Prameny a literatura

  • zákon č. 299/1920 Sb. z. a n., o četnictvu
  • zákon č. 149/1947 Sb., o národní bezpečnosti

Vizte též

Další odkazy