Otroctví: Porovnání verzí
(Doplněna terminologie) |
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:[^\|]*\|([^\]]*)\]\] +\1)) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
V [[Česká republika|České republice]], stejně jako prakticky ve všech zemích světa, je dnes otroctví zakázáno jak vnitrostátním ([[trestní zákon]]), tak mezinárodním právem ([[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod]]). | V [[Česká republika|České republice]], stejně jako prakticky ve všech zemích světa, je dnes otroctví zakázáno jak vnitrostátním ([[trestní zákon]]), tak mezinárodním právem ([[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod]]). | ||
| − | Ne vždy je však tento zákaz naplňován, zejména v příhraničních oblastech s | + | Ne vždy je však tento zákaz naplňován, zejména v příhraničních oblastech s Německem a Rakouskem se objevují případy, kdy jsou [[prostituce|prostitutky]] svými kuplíři drženy v podmínkách faktického otroctví. Státní moc tento stav toleruje nebo mu dokonce napomáhá: případy, kdy jsou na tento druh [[organisovaný zločin|organisovaného zločinu]] finančně napojeni místní [[policie|policisté]], jsou spíše pravidlem než výjimkou. |
| − | Za laxní přístup v boji proti tomuto tzv. "obchodu s bílým masem" ([[obchodování s lidmi]]) byla [[Česká republika]] mnohokrát kritisována mezinárodními [[: | + | Za laxní přístup v boji proti tomuto tzv. "obchodu s bílým masem" ([[obchodování s lidmi]]) byla [[Česká republika]] mnohokrát kritisována mezinárodními nevládními organisacemi. |
| + | |||
| + | [[Kategorie:Právní dějiny]] | ||
| + | [[Kategorie:Trestní právo]] | ||
Aktuální verse z 8. 10. 2006, 17:53
Otroctvím se nazývá stav, kdy je jedna osoba (otrok) vlastnictvím jiné osoby (otrokáře). O otroctví v přeneseném smyslu se hovoří i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena osobní svobody.
V České republice, stejně jako prakticky ve všech zemích světa, je dnes otroctví zakázáno jak vnitrostátním (trestní zákon), tak mezinárodním právem (Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod).
Ne vždy je však tento zákaz naplňován, zejména v příhraničních oblastech s Německem a Rakouskem se objevují případy, kdy jsou prostitutky svými kuplíři drženy v podmínkách faktického otroctví. Státní moc tento stav toleruje nebo mu dokonce napomáhá: případy, kdy jsou na tento druh organisovaného zločinu finančně napojeni místní policisté, jsou spíše pravidlem než výjimkou.
Za laxní přístup v boji proti tomuto tzv. "obchodu s bílým masem" (obchodování s lidmi) byla Česká republika mnohokrát kritisována mezinárodními nevládními organisacemi.
