Správní uvážení: Porovnání verzí
(Musí -> musejí) |
(e to výběr mezi více správnými rozhodnutími, z nichž však pouze jedno je nejvhodnější, cf. konkurenční stanovisko soudkyně Kateřiny Šimáčkové k sp. zn. Pl. ÚS 34/16, p. 9. ([http://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publ) |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Správní uvážení''' (diskreční rozhodnutí, diskrece; | + | '''Správní uvážení''' (diskreční rozhodnutí, diskrece; z lat. ''discrebo'' = rozděluji) je situace, kdy [[zákon]] umožňuje [[správní úřad|správnímu úřadu]] rozhodnout v určitých mezích podle vlastního uvážení. Je to výběr mezi více správnými rozhodnutími, z nichž však pouze jedno je nejvhodnější, cf. konkurenční stanovisko soudkyně Kateřiny Šimáčkové k sp. zn. Pl. ÚS 34/16, p. 9. ([http://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2017/Pl._US_34_16_na_web.pdf PDF]) |
| − | Meze diskrečního rozhodování však nejsou neomezené, správní úřady musejí především dbát na to, aby aplikací správního uvážení neporušovaly zásadu [[rovnost]]i před zákonem. Stane-li se například, že jeden řidič je postižen sankcí za méně závažný dopravní přestupek, zatímco druhému řidiči je závažnější přestupek bezdůvodně prominut, může se takto poškozený řidič | + | V textu zákona je tato eventualita obvykle vyznačena použitím slovesa „může“, např. ''„Ministerstvo může udělit výjimku.“''. Meze diskrečního rozhodování však nejsou neomezené, správní úřady musejí především dbát na to, aby aplikací správního uvážení neporušovaly zásadu [[rovnost]]i před zákonem. Stane-li se například, že jeden řidič je postižen sankcí za méně závažný dopravní přestupek, zatímco druhému řidiči je závažnější přestupek bezdůvodně prominut, může se takto poškozený řidič s úspěchem domoci zrušení správního rozhodnutí u [[soud]]u. |
| − | Správní uvážení je pro fungování moderního [[právní stát|právního státu]] nezbytné, zároveň však velmi posiluje [[korupce|korupční]] motivaci [[ | + | Správní uvážení je pro fungování moderního [[právní stát|právního státu]] nezbytné, zároveň však velmi posiluje [[korupce|korupční]] motivaci [[účastník]]ů [[správní řízení|správního řízení]]. |
| − | {{ | + | == {{Interní odkazy}} == |
* [[správní řízení]] | * [[správní řízení]] | ||
* [[rozhodnutí]] | * [[rozhodnutí]] | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Správní právo]] | ||
| + | |||
| + | [[de:Ermessen]] | ||
Aktuální verse z 23. 3. 2017, 09:55
Správní uvážení (diskreční rozhodnutí, diskrece; z lat. discrebo = rozděluji) je situace, kdy zákon umožňuje správnímu úřadu rozhodnout v určitých mezích podle vlastního uvážení. Je to výběr mezi více správnými rozhodnutími, z nichž však pouze jedno je nejvhodnější, cf. konkurenční stanovisko soudkyně Kateřiny Šimáčkové k sp. zn. Pl. ÚS 34/16, p. 9. (PDF)
V textu zákona je tato eventualita obvykle vyznačena použitím slovesa „může“, např. „Ministerstvo může udělit výjimku.“. Meze diskrečního rozhodování však nejsou neomezené, správní úřady musejí především dbát na to, aby aplikací správního uvážení neporušovaly zásadu rovnosti před zákonem. Stane-li se například, že jeden řidič je postižen sankcí za méně závažný dopravní přestupek, zatímco druhému řidiči je závažnější přestupek bezdůvodně prominut, může se takto poškozený řidič s úspěchem domoci zrušení správního rozhodnutí u soudu.
Správní uvážení je pro fungování moderního právního státu nezbytné, zároveň však velmi posiluje korupční motivaci účastníků správního řízení.
