Věc: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (Robot: Automated text replacement (-cf. +cf. ))
(Nemotné statky podle OZ a na rozdíl od NOZ věcí nejsou. Důvodem je, že lze snadno vytvořit rozmnoženinu (nepřesně ''kopii'') a tu sdílet (nepřesně ''zkopírovat'') nebo stáhnout (uložit si u sebe vlastní rozmoženinu).)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 4: Řádka 4:
  
 
== Věc jako objekt práv ==
 
== Věc jako objekt práv ==
Věc je předmětem [[vlastnictví]]. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, [[cf.]] § 89 odst. 13 [[TZ]]. Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. [[autorské dílo]].
+
Věc je předmětem [[vlastnictví]]. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, [[cf.]] § 134 [[NTZ]] (dříve § 89 odst. 13 [[TZ]] 1961). Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. [[autorské dílo]].
  
 
V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní [[občanský zákoník]] tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to
 
V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní [[občanský zákoník]] tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to
Řádka 14: Řádka 14:
 
# zuživatelné a nezuživatelné
 
# zuživatelné a nezuživatelné
 
# cenitelné a necenitelné
 
# cenitelné a necenitelné
 +
 +
Základní vlastnosti věcí:
 +
# '''hmotná podstata''': nehmotné předměty (např. pozůstalost) jsou věcí jen v přeneseném slova smyslu a jen tehdy, odkazují-li (označují-li) na souhrn hmotných předmětů, tj. věci,
 +
# '''vyjádřitelnost v penězích''', cf. [[princip]] [[pekuniární kondemnace]] a
 +
# '''samostatná existence''': části věcí nejsou věcí, nejsou-li odděleny.
 +
 +
Nemotné statky podle [[OZ]] a na rozdíl od [[NOZ]] věcí nejsou. Důvodem je, že lze snadno vytvořit rozmnoženinu (nepřesně ''kopii'') a tu sdílet (nepřesně ''zkopírovat'') nebo stáhnout (uložit si u sebe vlastní rozmoženinu).
 +
 +
== {{Reference}} ==
 +
* [[Karel Eliáš]]: ''Věc jako pojem soukromého práva''. In Právní rozhledy 4/2007, pp. 119–126
 +
 +
== {{Externí odkazy}} ==
 +
* [http://psp.cz/eknih/1964ns/tisky/t0074_00.htm Návrh SNR na vydání zákona o osobním vlastnictví k bytům] (1966)
  
 
[[Kategorie:Občanské právo]]
 
[[Kategorie:Občanské právo]]
 +
[[Kategorie:Římské právo]]

Aktuální verse z 5. 2. 2012, 10:37

Věc je v právu mnohoznačný termín. Označuje:

  1. předmět, který je objektem práv, latinsky res, nebo
  2. záležitost, která se má vyřídit, latinsky causa.

Věc jako objekt práv

Věc je předmětem vlastnictví. V užším slova smyslu se jedná pouze o ovladatelný hmotný předmět, cf. § 134 NTZ (dříve § 89 odst. 13 TZ 1961). Ostatní objekty práv v tomto pojetí nemohou být ve vlastnictví, pouze v majetku, např. autorské dílo.

V českém právním řádu bylo obvyklé širší pojetí věci, tj. jakéhokoliv objektu práv. Podle § 285 ABGB všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. Toto pojetí bylo pod vlivem BGB opuštěno ve středním občanském zákoníku. Dnešní občanský zákoník tak má v § 118 kasuistické vymezení objektu práva: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Předmětem občanskoprávních vztahů mohou být též byty nebo nebytové prostory.

Podle § 291 ABGB se věci dělí na:

  1. hmotné a nehmotné
  2. movité a nemovité
  3. zuživatelné a nezuživatelné
  4. cenitelné a necenitelné

Základní vlastnosti věcí:

  1. hmotná podstata: nehmotné předměty (např. pozůstalost) jsou věcí jen v přeneseném slova smyslu a jen tehdy, odkazují-li (označují-li) na souhrn hmotných předmětů, tj. věci,
  2. vyjádřitelnost v penězích, cf. princip pekuniární kondemnace a
  3. samostatná existence: části věcí nejsou věcí, nejsou-li odděleny.

Nemotné statky podle OZ a na rozdíl od NOZ věcí nejsou. Důvodem je, že lze snadno vytvořit rozmnoženinu (nepřesně kopii) a tu sdílet (nepřesně zkopírovat) nebo stáhnout (uložit si u sebe vlastní rozmoženinu).

Prameny a literatura

  • Karel Eliáš: Věc jako pojem soukromého práva. In Právní rozhledy 4/2007, pp. 119–126

Další odkazy