Dekret č. 17/1945 Sb.: Porovnání verzí
d (Link) |
d (Robot: Automated text replacement (-{{Externí}} +== {{Externí odkazy}} ==)) |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
</div> | </div> | ||
| − | [[Obviněný]] měl sice právo na [[obhájce]], avšak rozhodnutí soudu nebyl přípustný opravný prostředek, [[trest | + | [[Obviněný]] měl sice právo na [[obhájce]], avšak rozhodnutí soudu nebyl přípustný opravný prostředek, [[trest smrti]] se vykonával do dvou hodin od vynesení [[rozsudek|rozsudku]] a případná [[milost]] neměla [[odkladný účinek]]. Poprava mohla být vykonána veřejně. |
Národní soud plnil rovněž funkci tzv. čestného soudu. Osoby, na které se [[působnost]] Národního soudu vztahovala, byly tímto soudem souzeny i v případě, že se nedopustily [[trestný čin|trestného činu]], ale "nechovaly se po 21. květnu 1938, jak se slušelo na věrné a statečné občany československé". [[sankce|Sankcí]] byla ztráta [[volební právo|volebního práva]], práva svolávat [[shromáždění občanů|veřejná shromáždění]] a účastnit se jich, organisovat se v politických spolcích a organisacích, a vydávat nebo redigovat politické časopisy nebo jiné politické publikace nebo do nich psát. Vágní popis příslušné [[skutková podstata|skutkové podstaty]] byl zneužíván Komunistickou stranou Československa, která této možnosti využívala v politickém boji před [[volby|volbami]] v r. 1946. | Národní soud plnil rovněž funkci tzv. čestného soudu. Osoby, na které se [[působnost]] Národního soudu vztahovala, byly tímto soudem souzeny i v případě, že se nedopustily [[trestný čin|trestného činu]], ale "nechovaly se po 21. květnu 1938, jak se slušelo na věrné a statečné občany československé". [[sankce|Sankcí]] byla ztráta [[volební právo|volebního práva]], práva svolávat [[shromáždění občanů|veřejná shromáždění]] a účastnit se jich, organisovat se v politických spolcích a organisacích, a vydávat nebo redigovat politické časopisy nebo jiné politické publikace nebo do nich psát. Vágní popis příslušné [[skutková podstata|skutkové podstaty]] byl zneužíván Komunistickou stranou Československa, která této možnosti využívala v politickém boji před [[volby|volbami]] v r. 1946. | ||
| − | + | == {{Interní odkazy}} == | |
| − | |||
| − | {{ | ||
* [[Benešovy dekrety]] | * [[Benešovy dekrety]] | ||
* [[dekret č. 16/1945 Sb.]] | * [[dekret č. 16/1945 Sb.]] | ||
| Řádka 19: | Řádka 17: | ||
* [[trest smrti]] | * [[trest smrti]] | ||
| − | {{Externí}} | + | == {{Externí odkazy}} == |
| − | * [http://www.mvcr.cz/sbirka/1945/sb09-45.pdf Plné znění dekretu] na serveru ministerstva vnitra | + | * [http://www.mvcr.cz/sbirka/1945/sb09-45.pdf Plné znění dekretu] na serveru ministerstva vnitra (PDF) |
[[Kategorie:Trestní právo]] | [[Kategorie:Trestní právo]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Lidská práva]] |
[[Kategorie:Právní dějiny]] | [[Kategorie:Právní dějiny]] | ||
Aktuální verse z 4. 11. 2006, 01:06
Dekret č. 17/1945 Sb. o Národním soudu, vydaný 19. června 1945, je jedním z retribučních dekretů presidenta Beneše.
Byl jím zřízen Národní soud se sídlem v Praze, jemuž příslušela agenda retribučního soudnictví v případě zvlášť vyjmenovaných osob:
Dopustili-li se činů trestných podle dekretu prezidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (v dalším retribuční dekret), státní prezident tzv. protektorátu, členové tzv. protektorátních vlád, členové ústředního vedení Vlajky, členové Kuratoria pro výchovu mládeže, členové výboru a činovníci České ligy proti bolševismu, vedoucí činovníci Národní odborové ústředny zaměstnanců a Svazu zemědělství a lesnictví, novináři, kteří propagačně sloužili vládě vetřelců v denním tisku,nebo vůbec osoby, které byly vedoucím postavením v životě politickém, vysokým úřadem, vysokou funkcí velitelskou nebo význačným místem v životě hospodářském vázány být svým spoluobčanům vlasteneckým vzorem, budou souzeni Národním soudem jakožto soudem trestním.
Obviněný měl sice právo na obhájce, avšak rozhodnutí soudu nebyl přípustný opravný prostředek, trest smrti se vykonával do dvou hodin od vynesení rozsudku a případná milost neměla odkladný účinek. Poprava mohla být vykonána veřejně.
Národní soud plnil rovněž funkci tzv. čestného soudu. Osoby, na které se působnost Národního soudu vztahovala, byly tímto soudem souzeny i v případě, že se nedopustily trestného činu, ale "nechovaly se po 21. květnu 1938, jak se slušelo na věrné a statečné občany československé". Sankcí byla ztráta volebního práva, práva svolávat veřejná shromáždění a účastnit se jich, organisovat se v politických spolcích a organisacích, a vydávat nebo redigovat politické časopisy nebo jiné politické publikace nebo do nich psát. Vágní popis příslušné skutkové podstaty byl zneužíván Komunistickou stranou Československa, která této možnosti využívala v politickém boji před volbami v r. 1946.
Vizte též
Další odkazy
- Plné znění dekretu na serveru ministerstva vnitra (PDF)
