Londýnské prozatímní státní zřízení: Porovnání verzí
(== Historie ==) |
(== Problematičnost ==) |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Londýnské prozatímní státní zřízení''' je soubor [[právní předpis|právních předpisů]] z doby, kdy byl řádný výkon československé státní | + | '''Londýnské prozatímní státní zřízení''' je soubor [[právní předpis|právních předpisů]] z doby, kdy byl řádný výkon československé [[státní moc]]i znemožněn, tj. v ''době nesvobody'' (30. září 1938 – 4. května 1945), hanlivě označovaný jako "[[Benešovy dekrety]]". |
== Historie == | == Historie == | ||
| − | Dne 5. října 1938 Beneš abdikoval | + | Dne 5. října 1938 [[president republiky]] Beneš [[abdikace|abdikoval]] a dne 22. října 1938 [[emigrace|emigroval]] do Spojeného království. Po vypuknutí druhé světové války byl dne 17. listopadu 1939 v Paříži založen Československý národní výbor. Dne 9. července 1940 byla ustavena [[vláda]] Československé republiky v [[exil]]u. |
| + | |||
| + | == Problematičnost == | ||
| + | Legalita londýnského prozatímního státního zřízení stojí a padá s postavením Edvarda Beneše jako presidenta republiky. Ten však 5. října 1938 na svou funkci resignoval. Obhájci londýnského prozatímního státního zřízení se s tímto faktem musí vypořádat. Podle standardního názoru byla abdikace pod nátlakem, a proto neplatná. Odpůrci londýnského prozatímního státního zřízení však poukazují na to, že tento [[princip]] [[soukromé právo|soukromého práva]] ve veřejném neplatí, jinak by [[válečné právo]] postrádalo jakéhokoliv smyslu. Tuto námitku [[Václav Pavlíček]] řeší tak, že podle jeho názoru Edvard Beneš abdikoval platně, ale presidentem republiky se znovu stal v blíže neurčenou dobu tím, že se začal chovat jako president republiky, což uznal [[lid]] (II. odboj) i velmoci (USA, SSSR, UK a F). | ||
== Nejvýznamnější zákony == | == Nejvýznamnější zákony == | ||
# ústavní dekret presidenta republiky ze dne 21. července 1940 o ustavení Státní rady jako poradního sboru prozatímního státního zřízení Československé republiky (číslo 1 Úředního věstníku československého, vydávaného v Londýně ze dne 4. prosince 1940) | # ústavní dekret presidenta republiky ze dne 21. července 1940 o ustavení Státní rady jako poradního sboru prozatímního státního zřízení Československé republiky (číslo 1 Úředního věstníku československého, vydávaného v Londýně ze dne 4. prosince 1940) | ||
# ústavní dekret presidenta republiky ze dne 15. října 1940 o prozatímním výkonu moci zákonodárné (číslo 2 Úředního věstníku československého); republikován pod č. 20/1945 Sb. | # ústavní dekret presidenta republiky ze dne 15. října 1940 o prozatímním výkonu moci zákonodárné (číslo 2 Úředního věstníku československého); republikován pod č. 20/1945 Sb. | ||
| − | # ústavní dekret presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944 o obnovení právního pořádku (číslo 11 Úředního věstníku československého, roč. V, č. 3, vydaného v Londýně dne 14. listopadu 1944); republikován jako příloha vyhlášky ministra vnitra č. 30/1945 Sb. ze dne 27. července 1945 o platnosti ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku | + | # [[ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. čsl.|ústavní dekret presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944 o obnovení právního pořádku]] (číslo 11 Úředního věstníku československého, roč. V, č. 3, vydaného v Londýně dne 14. listopadu 1944); republikován jako příloha [[vyhláška|vyhlášky]] [[ministerstvo vnitra|ministra vnitra]] č. 30/1945 Sb. ze dne 27. července 1945 o platnosti ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku |
| + | |||
| + | Prozatímní státní zřízení bylo ukončeno zvolením [[Národní shromáždění|Prozatímního Národního shromáždění]]. Seznam 300 zvolených členů PNS byl vydán ve vyhlášce č. 333/1945 Ú. l., o výsledku volby do Prozatímního Národního shromáždění. [[Ústavní zákon č. 57/1946 Sb.]] ze dne 28. března 1946, kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky, prozatímní státní zřízení [[ratihabice|ratihaboval]]. | ||
| + | |||
| + | == Francie == | ||
| + | Obdobou londýnského prozatímního státního zřízení bylo de Gaulleovo povstání proti legální Pétainově vládě dne 16. června 1940. | ||
| − | + | == {{Reference}} == | |
| + | * Edvard Beneš: ''Paměti. Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství'' (1947) | ||
| − | == | + | == {{Externí odkazy}} == |
* [http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t92.html časová osa] | * [http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t92.html časová osa] | ||
Aktuální verse z 5. 11. 2006, 12:57
Londýnské prozatímní státní zřízení je soubor právních předpisů z doby, kdy byl řádný výkon československé státní moci znemožněn, tj. v době nesvobody (30. září 1938 – 4. května 1945), hanlivě označovaný jako "Benešovy dekrety".
Obsah
Historie
Dne 5. října 1938 president republiky Beneš abdikoval a dne 22. října 1938 emigroval do Spojeného království. Po vypuknutí druhé světové války byl dne 17. listopadu 1939 v Paříži založen Československý národní výbor. Dne 9. července 1940 byla ustavena vláda Československé republiky v exilu.
Problematičnost
Legalita londýnského prozatímního státního zřízení stojí a padá s postavením Edvarda Beneše jako presidenta republiky. Ten však 5. října 1938 na svou funkci resignoval. Obhájci londýnského prozatímního státního zřízení se s tímto faktem musí vypořádat. Podle standardního názoru byla abdikace pod nátlakem, a proto neplatná. Odpůrci londýnského prozatímního státního zřízení však poukazují na to, že tento princip soukromého práva ve veřejném neplatí, jinak by válečné právo postrádalo jakéhokoliv smyslu. Tuto námitku Václav Pavlíček řeší tak, že podle jeho názoru Edvard Beneš abdikoval platně, ale presidentem republiky se znovu stal v blíže neurčenou dobu tím, že se začal chovat jako president republiky, což uznal lid (II. odboj) i velmoci (USA, SSSR, UK a F).
Nejvýznamnější zákony
- ústavní dekret presidenta republiky ze dne 21. července 1940 o ustavení Státní rady jako poradního sboru prozatímního státního zřízení Československé republiky (číslo 1 Úředního věstníku československého, vydávaného v Londýně ze dne 4. prosince 1940)
- ústavní dekret presidenta republiky ze dne 15. října 1940 o prozatímním výkonu moci zákonodárné (číslo 2 Úředního věstníku československého); republikován pod č. 20/1945 Sb.
- ústavní dekret presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944 o obnovení právního pořádku (číslo 11 Úředního věstníku československého, roč. V, č. 3, vydaného v Londýně dne 14. listopadu 1944); republikován jako příloha vyhlášky ministra vnitra č. 30/1945 Sb. ze dne 27. července 1945 o platnosti ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku
Prozatímní státní zřízení bylo ukončeno zvolením Prozatímního Národního shromáždění. Seznam 300 zvolených členů PNS byl vydán ve vyhlášce č. 333/1945 Ú. l., o výsledku volby do Prozatímního Národního shromáždění. Ústavní zákon č. 57/1946 Sb. ze dne 28. března 1946, kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky, prozatímní státní zřízení ratihaboval.
Francie
Obdobou londýnského prozatímního státního zřízení bylo de Gaulleovo povstání proti legální Pétainově vládě dne 16. června 1940.
Prameny a literatura
- Edvard Beneš: Paměti. Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství (1947)
