Vazba: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Typickým příkladem zneužití institutu vazby je její uvalení na Rostislava Roztočila, který se dobrovolně dostavil do ČR[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=226754].)
(přesun do Justiční excessy v ČR)
 
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Vazbou''' se v právu označuje opatření, jímž se [[obviněný]] (zpravidla dlouhodobě) omezuje na svobodě a které je nezbytné k tomu, aby nemohl mařit trestní řízení tím, že uprchne nebo se bude skrývat, bude se vyhýbat úkonům trestního řízení nebo ovlivňovat (např. zastrašovat nebo uplácet) svědky, nebo aby nemohl v trestné činnosti pokračovat.
+
'''Vazbou''' (původně '''vyšetřovací vazba''' (něm. ''Untersuchungshaft'') podle § 175 [[TŘ|trestního řádu]] 1873) se v právu označuje opatření, jímž se [[obviněný]] (zpravidla dlouhodobě) omezuje na svobodě a které je nezbytné k tomu, aby nemohl mařit trestní řízení tím, že uprchne nebo se bude skrývat, bude se vyhýbat úkonům trestního řízení nebo ovlivňovat (např. zastrašovat nebo uplácet) svědky, nebo aby nemohl v trestné činnosti pokračovat.
  
 
== Druhy vazby ==
 
== Druhy vazby ==
# '''útěková''' (§ 67 písm. a) trestního řádu). Je standardně uvalena, pokud obviněný nemá na území ČR [[trvalý pobyt]].
+
# '''útěková''' [§ 67 písm. a) trestního řádu]. Je standardně uvalena, pokud obviněný nemá na území ČR [[trvalý pobyt]].
# '''kolusní''' (§ 67 písm. b) trestního řádu). Je standardně uvalena, pokud vyštřovatel dosud nevyslechl všechny svědky.
+
# '''kolusní''' [§ 67 písm. b) trestního řádu]. Je standardně uvalena, pokud [[vyšetřovatel]] dosud nevyslechl všechny [[svědek|svědky]].
# '''předstižná''' (§ 67 písm. c) trestního řádu). Je standardně uvalena, pokud obviněný nemá zaměstnání.
+
# '''předstižná''' [§ 67 písm. c) trestního řádu]. Je standardně uvalena, pokud obviněný nemá zaměstnání.
  
 
Na rozdíl od úpravy platné před r. 1989 o vazbě vždy rozhoduje na návrh [[státní zástupce|státního zástupce]] [[soud]]. Proti usnesení o vzetí do vazby je přípustná [[stížnost]], která však nemá [[odkladný účinek]].
 
Na rozdíl od úpravy platné před r. 1989 o vazbě vždy rozhoduje na návrh [[státní zástupce|státního zástupce]] [[soud]]. Proti usnesení o vzetí do vazby je přípustná [[stížnost]], která však nemá [[odkladný účinek]].
Řádka 10: Řádka 10:
 
Krátkodobé [[zadržení]] a [[zajištění]] (do 72 hodin) není vazbou, ač se tak někdy mezi laiky nazývá.
 
Krátkodobé [[zadržení]] a [[zajištění]] (do 72 hodin) není vazbou, ač se tak někdy mezi laiky nazývá.
  
Vazba se vykonává ve specialisované vazební [[věznice|věznici]] nebo ve vazebním oddělení věznice běžné.
+
Vazba se vykonává ve specialisované vazební [[věznice|věznici]] nebo ve vazebním oddělení věznice běžné. Podmínky vazby jsou – v rozporu s principem [[presumpce neviny]] i praxí jiných zemí – obvykle tvrdší než podmínky výkonu trestu [[odnětí svobody]]. Vůbec nejtěžší bývá kolusní vazba.
  
== Zneužívání vazby v ČR ==
+
== Délka vazby ==
[[Trestní řád]] sice obsahuje poměrně složitá ustanovení omezujující maximální dobu vazby, ale obecně je v České republice vazba nadužívána, bývá nadměrně dlouhá a používá se v rozporu se zákonem i jako prostředek, jak obviněného přimět k přiznání nebo k tomu, aby [[orgány činné v trestním řízení|orgánům činným v trestním řízení]] poskytl další informace, např. označil další spolupachatele. Typickým příkladem zneužití institutu vazby je její uvalení na Rostislava Roztočila, který se dobrovolně dostavil do ČR[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=226754].
+
Je zásadním problém ČR. Čl. I bod 64 novely č. 265/2001 Sb. zavedl do § 71 odst. 2 věty druhé TŘ: „Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; to neplatí, bylo-li zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání.“ Čl. I bod 28 novely č. 459/2011 Sb. tuto právní úpravu nepochopitelně přesunul do § 72a odst. 3 TŘ.
  
Vzhledem k intensitě zásahu do osobnostních práv obviněného, kterou vazba představuje, není překvapivé, že rozhodování o její zákonnosti (ústavnosti) patří k nejobvyklejší agendě [[Ústavní soud|Ústavního soudu]]. Ústavní soud např. judikoval, že k uvalení vazby nestačí důvodný předpoklad, že se obviněný bude pokoušet mařit trestní řízení, ale musí se takového jednání skutečně dopustit již před rozhodnutím o vazbě (není tedy zákonná vazba odůvodněná pouze tím, že obviněný je cizinec, který pravděpodobně bude chtít opustit Českou republiku). Podobně bylo judikováno, že o prodloužení vazby se vždy musí rozhodovat v přítomnosti obviněného, který by měl být soudem vyslechnut.
+
== Poznámky pod čarou ==
 +
<references />
  
Za nezákonnou vazbu přísluší obviněnému [[škoda|odškodnění]], které se stanoví v minimální výši 5.000,- za měsíc vazby, nebo ve výši průměrného výdělku obviněného, je-li vyšší. Tuto náhradu je však stěží možno pokládat za přiměřenou (nahrazuje se pouze ušlá mzda, nikoli další újma, kterou vazba způsobila), proto se obvinění v těchto případech obracejí na [[soud]] i se žalobou na [[ochrana osobnosti|ochranu osobnosti]]; v takovém řízení jim může soud přiznat náhradu v neomezené výši.
+
== Interní odkazy ==
 +
* [[odnětí svobody]]
 +
* [[justiční excessy v ČR]]
 +
 
 +
== {{Externí odkazy}} ==
 +
* Václav Vlk: ''[http://www.lidovky.cz/odskodne-za-neopravnenou-vazbu-je-smesne-fpy-/ln_noviny.asp?c=A080823_000003_ln_noviny_sko&klic=227192&mes=080823_0 Odškodné za neoprávněnou vazbu je směšné]''
  
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
 
[[Kategorie:Trestní právo]]

Aktuální verse z 16. 11. 2022, 16:09

Vazbou (původně vyšetřovací vazba (něm. Untersuchungshaft) podle § 175 trestního řádu 1873) se v právu označuje opatření, jímž se obviněný (zpravidla dlouhodobě) omezuje na svobodě a které je nezbytné k tomu, aby nemohl mařit trestní řízení tím, že uprchne nebo se bude skrývat, bude se vyhýbat úkonům trestního řízení nebo ovlivňovat (např. zastrašovat nebo uplácet) svědky, nebo aby nemohl v trestné činnosti pokračovat.

Druhy vazby

  1. útěková [§ 67 písm. a) trestního řádu]. Je standardně uvalena, pokud obviněný nemá na území ČR trvalý pobyt.
  2. kolusní [§ 67 písm. b) trestního řádu]. Je standardně uvalena, pokud vyšetřovatel dosud nevyslechl všechny svědky.
  3. předstižná [§ 67 písm. c) trestního řádu]. Je standardně uvalena, pokud obviněný nemá zaměstnání.

Na rozdíl od úpravy platné před r. 1989 o vazbě vždy rozhoduje na návrh státního zástupce soud. Proti usnesení o vzetí do vazby je přípustná stížnost, která však nemá odkladný účinek.

Krátkodobé zadržení a zajištění (do 72 hodin) není vazbou, ač se tak někdy mezi laiky nazývá.

Vazba se vykonává ve specialisované vazební věznici nebo ve vazebním oddělení věznice běžné. Podmínky vazby jsou – v rozporu s principem presumpce neviny i praxí jiných zemí – obvykle tvrdší než podmínky výkonu trestu odnětí svobody. Vůbec nejtěžší bývá kolusní vazba.

Délka vazby

Je zásadním problém ČR. Čl. I bod 64 novely č. 265/2001 Sb. zavedl do § 71 odst. 2 věty druhé TŘ: „Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; to neplatí, bylo-li zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání.“ Čl. I bod 28 novely č. 459/2011 Sb. tuto právní úpravu nepochopitelně přesunul do § 72a odst. 3 TŘ.

Poznámky pod čarou


Interní odkazy

Další odkazy