Držitel: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Držitel''' (lat. ''possessor'') je takový majitel, který si přeje věc vlastnit. Může, ale nemusí, být totožný s vlastníkem. Podle § 309 ABGB: "Kdo má ...) |
(== Rozdíl mezi držitelem a vlastníkem ==) |
||
Řádka 4: | Řádka 4: | ||
Německé právo se celé 19. století stavělo k vůli držet (''animus possidendi'') skepticky. V [[BGB]] proto vůle držet není součástí skutkové podstaty držby. | Německé právo se celé 19. století stavělo k vůli držet (''animus possidendi'') skepticky. V [[BGB]] proto vůle držet není součástí skutkové podstaty držby. | ||
+ | |||
+ | == Rozdíl mezi držitelem a vlastníkem == | ||
+ | V rámci nepotřebného rozlišování mezi věcmi a jinými předměty věcných práv (zejména [[oprávnění]]mi) je vlastník jiného předmětu věcných práv zpravidla označován jako držitel, např. držitel řidičského oprávnění podle § 80 zákona o silničním provozu. | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == |
Verse z 5. 2. 2007, 09:49
Držitel (lat. possessor) je takový majitel, který si přeje věc vlastnit. Může, ale nemusí, být totožný s vlastníkem.
Podle § 309 ABGB: "Kdo má věc ve své moci nebo úschově, sluje její majitel. Má-li majitel věci vůli ji za svou podržeti, jest jejím držitelem." Skutkovou podstatou držby je, zda v konkrétním případě existuje detence (majitelství, corporalis possessio nebo corpus possessionis) a vůle držet (animus possidendi). Držby se pak nabývá animo et corpore.
Německé právo se celé 19. století stavělo k vůli držet (animus possidendi) skepticky. V BGB proto vůle držet není součástí skutkové podstaty držby.
Rozdíl mezi držitelem a vlastníkem
V rámci nepotřebného rozlišování mezi věcmi a jinými předměty věcných práv (zejména oprávněními) je vlastník jiného předmětu věcných práv zpravidla označován jako držitel, např. držitel řidičského oprávnění podle § 80 zákona o silničním provozu.