František Weyr: Porovnání verzí
(odkazy na podrobnější životopisy) |
d (U titulů knih je vhodné respektovat dobovou orthografii) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Soubor:Weyr.jpg|right|thumb|175px|František Weyr]] | [[Soubor:Weyr.jpg|right|thumb|175px|František Weyr]] | ||
| − | '''František Weyr''' (25. dubna 1879 Vídeň – 29. června 1951 Brno) byl významný český právní theoretik první poloviny 20. století, přední odborník na ústavní právo, zakladatel [[normativismus|normativní školy právní]], první děkan právnické fakulty Masarykovy university v Brně, v letech 1918 až 1920 byl jako [[poslanec]] [[Národní shromáždění|Národního shromáždění]] jedním z autorů československé ústavy. Byl též prezidentem státního úřadu statistického a členem brněnské městské rady. Napsal řadu odborných publikací, z nichž nejvýznamnější byla '' | + | '''František Weyr''' (25. dubna 1879 Vídeň – 29. června 1951 Brno) byl významný český právní theoretik první poloviny 20. století, přední odborník na ústavní právo, zakladatel [[normativismus|normativní školy právní]], první děkan právnické fakulty Masarykovy university v Brně, v letech 1918 až 1920 byl jako [[poslanec]] [[Národní shromáždění|Národního shromáždění]] jedním z autorů československé ústavy. Byl též prezidentem státního úřadu statistického a členem brněnské městské rady. Napsal řadu odborných publikací, z nichž nejvýznamnější byla ''Theorie práva'', a množství článků. Byl redaktorem ''Časopisu pro právní a státní vědu'' a pětisvazkového ''Slovníku veřejného práva československého''. Ve svých publikacích kromě odborné erudice vynikal především celkovým nadhledem a jemnou ironií, která dráždila jeho odpůrce, zejména ty tzv. "zaujaté pro věc". |
== Podívejte se též na == | == Podívejte se též na == | ||
Verse z 30. 6. 2007, 22:18
František Weyr (25. dubna 1879 Vídeň – 29. června 1951 Brno) byl významný český právní theoretik první poloviny 20. století, přední odborník na ústavní právo, zakladatel normativní školy právní, první děkan právnické fakulty Masarykovy university v Brně, v letech 1918 až 1920 byl jako poslanec Národního shromáždění jedním z autorů československé ústavy. Byl též prezidentem státního úřadu statistického a členem brněnské městské rady. Napsal řadu odborných publikací, z nichž nejvýznamnější byla Theorie práva, a množství článků. Byl redaktorem Časopisu pro právní a státní vědu a pětisvazkového Slovníku veřejného práva československého. Ve svých publikacích kromě odborné erudice vynikal především celkovým nadhledem a jemnou ironií, která dráždila jeho odpůrce, zejména ty tzv. "zaujaté pro věc".
