Statutární město: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Nová strana: '''Statutární město''' je město, které má právo na posílenou samosprávu, tj. na větší či menší ''opt-out'' z obecního zřízení. V ČR ...)
 
(územně členěné na městské části a územně členěné na městské obvody)
Řádka 4: Řádka 4:
  
 
== Seznam statutárních měst v ČR ==
 
== Seznam statutárních měst v ČR ==
# Praha
+
# Praha – územně členěné na městské části
# Brno
+
# Brno – územně členěné na městské části
# Olomouc
+
# Plzeň – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
# Plzeň – od roku 1945
+
# Ostrava – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
# Liberec – do roku 1967, od 24. listopadu 1990 opět
+
# Liberec – do roku 1967, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské obvody
# Opava – do roku 1967, od 24. listopadu 1990 opět
+
# Olomouc – do roku 1967, od 24. listopadu 1990 opět
 +
# Opava – do roku 1967, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské části
 
# České Budějovice – od 24. listopadu 1990
 
# České Budějovice – od 24. listopadu 1990
 
# Karlovy Vary – od 24. listopadu 1990
 
# Karlovy Vary – od 24. listopadu 1990
# Ústí nad Labem – od 24. listopadu 1990
+
# Ústí nad Labem – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
 
# Hradec Králové – od 24. listopadu 1990
 
# Hradec Králové – od 24. listopadu 1990
# Pardubice – od 24. listopadu 1990
+
# Pardubice – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
 
# Zlín – od 24. listopadu 1990
 
# Zlín – od 24. listopadu 1990
 
# Havířov – od 24. listopadu 1990
 
# Havířov – od 24. listopadu 1990

Verse z 30. 10. 2007, 15:37

Statutární město je město, které má právo na posílenou samosprávu, tj. na větší či menší opt-out z obecního zřízení.

V ČR žádný městský statut v pravém slova smyslu není; jedinou výjimkou je Praha, která ho však má vydaný ve formě zákona. Jediným rozdíl statutárních měst od ostatních tak zůstává to, že místo starosty mají primátora a místo městského úřadu magistrát.

Seznam statutárních měst v ČR

  1. Praha – územně členěné na městské části
  2. Brno – územně členěné na městské části
  3. Plzeň – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
  4. Ostrava – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
  5. Liberec – do roku 1967, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské obvody
  6. Olomouc – do roku 1967, od 24. listopadu 1990 opět
  7. Opava – do roku 1967, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské části
  8. České Budějovice – od 24. listopadu 1990
  9. Karlovy Vary – od 24. listopadu 1990
  10. Ústí nad Labem – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
  11. Hradec Králové – od 24. listopadu 1990
  12. Pardubice – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
  13. Zlín – od 24. listopadu 1990
  14. Havířov – od 24. listopadu 1990
  15. Jihlava – do 30. listopadu 1928, od 12. listopadu 2000 opět
  16. Kladno – od 12. listopadu 2000
  17. Most – od 12. listopadu 2000
  18. Teplice – od 1. ledna 2003
  19. Karviná – od 1. ledna 2003
  20. Mladá Boleslav – od 1. ledna 2003
  21. Frýdek-Místek – do 30. listopadu 1928, od 1. července 2006 opět
  22. Přerov – od 1. července 2006
  23. Chomutov – od 1. července 2006
  24. Děčín – od 1. července 2006
  25. Třebíč – návrh
  26. Kroměříž – do 30. listopadu 1928
  27. Uherské Hradiště – do 30. listopadu 1928
  28. Znojmo – do 30. listopadu 1928
  29. Bílsko – do 30. listopadu 1928

V letech 1948–1967 statutární města nebyla.