Statutární město: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (do 1. ledna 1968)
(Na Slovensku, Slovinsku a Itálii jsou statutárními všechna města. V jejich čele stojí primátor (Slovensko), župan (Slovinsko) a syndik (Itálie).)
 
Řádka 2: Řádka 2:
  
 
V ČR žádný městský statut v pravém slova smyslu není; jedinou výjimkou je Praha, která ho však má vydaný ve formě [[zákon]]a. Jediným rozdíl statutárních měst od ostatních tak zůstává to, že místo starosty mají primátora a místo městského úřadu magistrát.
 
V ČR žádný městský statut v pravém slova smyslu není; jedinou výjimkou je Praha, která ho však má vydaný ve formě [[zákon]]a. Jediným rozdíl statutárních měst od ostatních tak zůstává to, že místo starosty mají primátora a místo městského úřadu magistrát.
 +
 +
Na Slovensku, Slovinsku a Itálii jsou statutárními všechna města. V jejich čele stojí primátor (Slovensko), župan (Slovinsko) a syndik (Itálie).
  
 
== Seznam statutárních měst v ČR ==
 
== Seznam statutárních měst v ČR ==

Aktuální verse z 30. 10. 2007, 16:02

Statutární město je město, které má právo na posílenou samosprávu, tj. na větší či menší opt-out z obecního zřízení.

V ČR žádný městský statut v pravém slova smyslu není; jedinou výjimkou je Praha, která ho však má vydaný ve formě zákona. Jediným rozdíl statutárních měst od ostatních tak zůstává to, že místo starosty mají primátora a místo městského úřadu magistrát.

Na Slovensku, Slovinsku a Itálii jsou statutárními všechna města. V jejich čele stojí primátor (Slovensko), župan (Slovinsko) a syndik (Itálie).

Seznam statutárních měst v ČR

  1. Praha – územně členěné na městské části
  2. Brno – územně členěné na městské části
  3. Plzeň – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
  4. Ostrava – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
  5. Liberec – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské obvody
  6. Olomouc – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět
  7. Opava – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské části
  8. České Budějovice – od 24. listopadu 1990
  9. Karlovy Vary – od 24. listopadu 1990
  10. Ústí nad Labem – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
  11. Hradec Králové – od 24. listopadu 1990
  12. Pardubice – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
  13. Zlín – od 24. listopadu 1990
  14. Havířov – od 24. listopadu 1990
  15. Jihlava – do 30. listopadu 1928, od 12. listopadu 2000 opět
  16. Kladno – od 12. listopadu 2000
  17. Most – od 12. listopadu 2000
  18. Teplice – od 1. ledna 2003
  19. Karviná – od 1. ledna 2003
  20. Mladá Boleslav – od 1. ledna 2003
  21. Frýdek-Místek – do 30. listopadu 1928, od 1. července 2006 opět
  22. Přerov – od 1. července 2006
  23. Chomutov – od 1. července 2006
  24. Děčín – od 1. července 2006
  25. Třebíč – návrh
  26. Kroměříž – do 30. listopadu 1928
  27. Uherské Hradiště – do 30. listopadu 1928
  28. Znojmo – do 30. listopadu 1928
  29. Bílsko – od roku 1920 součást Polska

V letech 1948–1967 statutární města nebyla.