Pracovní právo: Porovnání verzí
(IW) |
(* Milan Vašíček a Jaromír Šavelka: ''Místo výkonu práce soudců a státních zástupců.''In Právní rozhledy 5/2009, pp. 164–169; neuvěřitelně blábolivý článek o tom, že mezi ''Velkomoravská 11, Hodonín'') |
||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
* nález [[ÚS]] ''V. K. v. Palivový kombinát Ústí, státní podnik'' ze dne 20. 5. 2008, sp. zn. II. ÚS 531/06, NALUS: [http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=58962&pos=1&cnt=1&typ=result 58962]; pracovní právo je integrální součástí soukromého práva, dohoda o převzetí dluhu je přípustná i pracovním právu (§ 22). | * nález [[ÚS]] ''V. K. v. Palivový kombinát Ústí, státní podnik'' ze dne 20. 5. 2008, sp. zn. II. ÚS 531/06, NALUS: [http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=58962&pos=1&cnt=1&typ=result 58962]; pracovní právo je integrální součástí soukromého práva, dohoda o převzetí dluhu je přípustná i pracovním právu (§ 22). | ||
* Zdeněk Buchta: ''Ke koncepci všeobecné relativní neplatnosti zákoníku práce v kontextu nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 83/06.'' In [[Právní rozhledy]] 4/2009, pp. 134–142; marxistický článek odsuzující [[relativní neplatnost]] překrucováním tohoto institutu. | * Zdeněk Buchta: ''Ke koncepci všeobecné relativní neplatnosti zákoníku práce v kontextu nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 83/06.'' In [[Právní rozhledy]] 4/2009, pp. 134–142; marxistický článek odsuzující [[relativní neplatnost]] překrucováním tohoto institutu. | ||
| + | * Milan Vašíček a Jaromír Šavelka: ''Místo výkonu práce soudců a státních zástupců.''In Právní rozhledy 5/2009, pp. 164–169; neuvěřitelně blábolivý článek o tom, že mezi ''Velkomoravská 11, Hodonín'' a ''Okresní státní zastupitelství Hodonín''[http://portal.justice.cz/Justice2/soud/soud.aspx?j=56&o=46&k=614] je zásadní rozdíl a že "podstatné náležitosti" pracovní smlouvy slouží k ochraně zaměstnance. | ||
[[Kategorie:Pracovní právo| ]] | [[Kategorie:Pracovní právo| ]] | ||
Verse z 16. 2. 2010, 12:58
Pracovní právo je právní odvětví soukromého práva, které se zabývá poměry mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a jejich zástupci.
Pracovní právo se jako zvláštní disciplína etablovalo teprve ve 20. století. Základem pracovního práva je pracovní smlouva a hromadná pracovní smlouva – kollektivní smlouva. Protože je regulace pracovního práva politicky extrémně citlivá, je předmětem podrobné právní úpravy, zejména pracovní doby a BOZP. V totalitních státech bylo pracovní právo kodifikováno v zákonících práce.
Prameny a literatura
- nález ÚS V. K. v. Palivový kombinát Ústí, státní podnik ze dne 20. 5. 2008, sp. zn. II. ÚS 531/06, NALUS: 58962; pracovní právo je integrální součástí soukromého práva, dohoda o převzetí dluhu je přípustná i pracovním právu (§ 22).
- Zdeněk Buchta: Ke koncepci všeobecné relativní neplatnosti zákoníku práce v kontextu nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 83/06. In Právní rozhledy 4/2009, pp. 134–142; marxistický článek odsuzující relativní neplatnost překrucováním tohoto institutu.
- Milan Vašíček a Jaromír Šavelka: Místo výkonu práce soudců a státních zástupců.In Právní rozhledy 5/2009, pp. 164–169; neuvěřitelně blábolivý článek o tom, že mezi Velkomoravská 11, Hodonín a Okresní státní zastupitelství Hodonín[1] je zásadní rozdíl a že "podstatné náležitosti" pracovní smlouvy slouží k ochraně zaměstnance.
