Směnka: Porovnání verzí
(Oprava nesmyslu) |
(Formulace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Směnka''' je [[cenný papír]], na základě něhož jedna strana bezpodmídnečně zaplatí druhé straně, tj. majiteli směnky, směnečný peníz, tj. určitou peněžní částku. | '''Směnka''' je [[cenný papír]], na základě něhož jedna strana bezpodmídnečně zaplatí druhé straně, tj. majiteli směnky, směnečný peníz, tj. určitou peněžní částku. | ||
| − | Jedná se o abstraktní [[právní jednání]], neboť je-li v dokumentu uveden [[právní důvod]] nebo hospodářský důvod ([[pohnutka]]) její existence, směnka konvertuje na smlouvu, obvykle o půjčce. Směnka musí být vždy [[listina|listinou]] | + | Jedná se o abstraktní [[právní jednání]], neboť je-li v dokumentu uveden [[právní důvod]] nebo hospodářský důvod ([[pohnutka]]) její existence, směnka konvertuje na smlouvu, obvykle o půjčce. Směnka musí být vždy [[listina|listinou]] s hmotným [[substrát]]em, její vystavení jako elektronického dokumentu je vyloučeno. Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový,[http://pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1950/191950/Sb_191950_------_.php] striktně předepisuje její obsah. |
Zlatým věkem směnek byla léta 1850–1940. Nyní se již tolik nepoužívají, neboť rychlost vymožení dluhu úspěšně nahradil [[platební rozkaz]]. V [[kontinentální právo|kontinentálním právu]] jsou směnky unifikovány[http://cfoworld.cz/financni-sluzby/smenka-coby-zajistovaci-instrument-592] prostřednictvím úmluvy o jednotném směnečném zákonu (1930),[http://www.jus.uio.no/lm/bills.of.exchange.and.promissory.notes.convention.1930/doc.html] úmluvy o kolisních normách a úmluvy týkající se směnek. ČR tyto úmluvy neratifikovalo, ale fakticky se jimi řídí. [[Angloamerické právo]] stojí mimo. | Zlatým věkem směnek byla léta 1850–1940. Nyní se již tolik nepoužívají, neboť rychlost vymožení dluhu úspěšně nahradil [[platební rozkaz]]. V [[kontinentální právo|kontinentálním právu]] jsou směnky unifikovány[http://cfoworld.cz/financni-sluzby/smenka-coby-zajistovaci-instrument-592] prostřednictvím úmluvy o jednotném směnečném zákonu (1930),[http://www.jus.uio.no/lm/bills.of.exchange.and.promissory.notes.convention.1930/doc.html] úmluvy o kolisních normách a úmluvy týkající se směnek. ČR tyto úmluvy neratifikovalo, ale fakticky se jimi řídí. [[Angloamerické právo]] stojí mimo. | ||
Verse z 5. 11. 2011, 18:25
Směnka je cenný papír, na základě něhož jedna strana bezpodmídnečně zaplatí druhé straně, tj. majiteli směnky, směnečný peníz, tj. určitou peněžní částku.
Jedná se o abstraktní právní jednání, neboť je-li v dokumentu uveden právní důvod nebo hospodářský důvod (pohnutka) její existence, směnka konvertuje na smlouvu, obvykle o půjčce. Směnka musí být vždy listinou s hmotným substrátem, její vystavení jako elektronického dokumentu je vyloučeno. Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový,[1] striktně předepisuje její obsah.
Zlatým věkem směnek byla léta 1850–1940. Nyní se již tolik nepoužívají, neboť rychlost vymožení dluhu úspěšně nahradil platební rozkaz. V kontinentálním právu jsou směnky unifikovány[2] prostřednictvím úmluvy o jednotném směnečném zákonu (1930),[3] úmluvy o kolisních normách a úmluvy týkající se směnek. ČR tyto úmluvy neratifikovalo, ale fakticky se jimi řídí. Angloamerické právo stojí mimo.
Druhy
- vlastní (čl. I § 75 sq. zákona směnečného a šekového) – její podstatou je slib zaplatit. Dlužník je totožný s výstavcem.
- cizí (trata, čl. I § 1 sq. zákona směnečného a šekového) – její podstatou je příkaz zaplatit. Trasant (výstavce) zde přikazuje třetí osobě (směnečníkovi) zaplatit někomu peněžní částku.
Pokud je směnka vydána v jediném exempláři, je to solasměnka.
