Správní uvážení: Porovnání verzí
(Základní text) |
(Musí -> musejí) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Správní uvážení''' (diskreční rozhodnutí, diskrece; z lat. ''discrebo'' = rozděluji) je situace, kdy [[zákon]] umožňuje [[správní úřad|správnímu úřadu]] rozhodnout v určitých mezích podle vlastního uvážení. V textu zákona je tato eventualita obvykle vyznačena použitím slovesa "může", např. ''"Ministerstvo může udělit výjimku."''. | '''Správní uvážení''' (diskreční rozhodnutí, diskrece; z lat. ''discrebo'' = rozděluji) je situace, kdy [[zákon]] umožňuje [[správní úřad|správnímu úřadu]] rozhodnout v určitých mezích podle vlastního uvážení. V textu zákona je tato eventualita obvykle vyznačena použitím slovesa "může", např. ''"Ministerstvo může udělit výjimku."''. | ||
| − | Meze diskrečního rozhodování však nejsou neomezené, správní úřady | + | Meze diskrečního rozhodování však nejsou neomezené, správní úřady musejí především dbát na to, aby aplikací správního uvážení neporušovaly zásadu [[rovnost]]i před zákonem. Stane-li se například, že jeden řidič je postižen sankcí za méně závažný dopravní přestupek, zatímco druhému řidiči je závažnější přestupek bezdůvodně prominut, může se takto poškozený řidič s úspěchem domoci zrušení správního rozhodnutí u [[soud]]u. |
Správní uvážení je pro fungování moderního [[právní stát|právního státu]] nezbytné, zároveň však velmi posiluje [[korupce|korupční]] motivaci [[strana|účastníků]] [[správní řízení|správního řízení]]. | Správní uvážení je pro fungování moderního [[právní stát|právního státu]] nezbytné, zároveň však velmi posiluje [[korupce|korupční]] motivaci [[strana|účastníků]] [[správní řízení|správního řízení]]. | ||
Verse z 30. 10. 2005, 12:01
Správní uvážení (diskreční rozhodnutí, diskrece; z lat. discrebo = rozděluji) je situace, kdy zákon umožňuje správnímu úřadu rozhodnout v určitých mezích podle vlastního uvážení. V textu zákona je tato eventualita obvykle vyznačena použitím slovesa "může", např. "Ministerstvo může udělit výjimku.".
Meze diskrečního rozhodování však nejsou neomezené, správní úřady musejí především dbát na to, aby aplikací správního uvážení neporušovaly zásadu rovnosti před zákonem. Stane-li se například, že jeden řidič je postižen sankcí za méně závažný dopravní přestupek, zatímco druhému řidiči je závažnější přestupek bezdůvodně prominut, může se takto poškozený řidič s úspěchem domoci zrušení správního rozhodnutí u soudu.
Správní uvážení je pro fungování moderního právního státu nezbytné, zároveň však velmi posiluje korupční motivaci účastníků správního řízení.
