Otroctví: Porovnání verzí
(Doplněno) |
(Link) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Otroctvím''' se nazývá stav, kdy je jedna osoba [[vlastnictví]]m jiné osoby. O otroctví v přeneseném smyslu se hovoří i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena osobní svobody. | '''Otroctvím''' se nazývá stav, kdy je jedna osoba [[vlastnictví]]m jiné osoby. O otroctví v přeneseném smyslu se hovoří i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena osobní svobody. | ||
− | V [[Česká republika|České republice]], stejně jako prakticky ve všech zemích světa, je dnes otroctví zakázáno jak vnitrostátním ([[trestní zákon]]), tak mezinárodním právem ([[Úmluva | + | V [[Česká republika|České republice]], stejně jako prakticky ve všech zemích světa, je dnes otroctví zakázáno jak vnitrostátním ([[trestní zákon]]), tak mezinárodním právem ([[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod]]). |
Ne vždy je však tento zákaz naplňován, zejména v příhraničních oblastech s [[:cs:Německo|Německem]] a [[:cs:Rakousko|Rakouskem]] se objevují případy, kdy jsou [[prostitice|prostitutky]] svými kuplíři drženy v podmínkách faktického otroctví. Státní moc tento stav toleruje nebo mu dokonce napomáhá: případy, kdy jsou na tento druh [[organisovaný zločin|organisovaného zločinu]] finančně napojeni místní [[policie|policisté]], jsou spíše pravidlem než výjimkou. | Ne vždy je však tento zákaz naplňován, zejména v příhraničních oblastech s [[:cs:Německo|Německem]] a [[:cs:Rakousko|Rakouskem]] se objevují případy, kdy jsou [[prostitice|prostitutky]] svými kuplíři drženy v podmínkách faktického otroctví. Státní moc tento stav toleruje nebo mu dokonce napomáhá: případy, kdy jsou na tento druh [[organisovaný zločin|organisovaného zločinu]] finančně napojeni místní [[policie|policisté]], jsou spíše pravidlem než výjimkou. | ||
Za laxní přístup v boji proti [[obchodování s lidmi|obchodu s lidmi]] byla [[:cs:České republika|České republika]] mnohokrát kritisována mezinárodními [[:cs:NGO|nevládními organisacemi]]. | Za laxní přístup v boji proti [[obchodování s lidmi|obchodu s lidmi]] byla [[:cs:České republika|České republika]] mnohokrát kritisována mezinárodními [[:cs:NGO|nevládními organisacemi]]. |
Verse z 24. 10. 2005, 13:40
Otroctvím se nazývá stav, kdy je jedna osoba vlastnictvím jiné osoby. O otroctví v přeneseném smyslu se hovoří i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena osobní svobody.
V České republice, stejně jako prakticky ve všech zemích světa, je dnes otroctví zakázáno jak vnitrostátním (trestní zákon), tak mezinárodním právem (Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod).
Ne vždy je však tento zákaz naplňován, zejména v příhraničních oblastech s Německem a Rakouskem se objevují případy, kdy jsou prostitutky svými kuplíři drženy v podmínkách faktického otroctví. Státní moc tento stav toleruje nebo mu dokonce napomáhá: případy, kdy jsou na tento druh organisovaného zločinu finančně napojeni místní policisté, jsou spíše pravidlem než výjimkou.
Za laxní přístup v boji proti obchodu s lidmi byla České republika mnohokrát kritisována mezinárodními nevládními organisacemi.