Legitimní očekávání: Porovnání verzí
d (Kategorie) |
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[Kategorie:Základní práva\]\] +Kategorie:Lidská práva)) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Příkladem porušení principu legitimního očekávání bylo například rozhodnutí [[president]]a republiky nejmenovat soudci ty [[justiční čekatel|kandidáty]], kteří nedosáhli 30 let věku, a tím na ně fakticky vztáhnout změnu zákona o soudech a soudcích, k níž došlo až během jejich kandidátského období, ačkoli zákon výslovně stanoví, že se na ně toto omezení nevztahuje. | Příkladem porušení principu legitimního očekávání bylo například rozhodnutí [[president]]a republiky nejmenovat soudci ty [[justiční čekatel|kandidáty]], kteří nedosáhli 30 let věku, a tím na ně fakticky vztáhnout změnu zákona o soudech a soudcích, k níž došlo až během jejich kandidátského období, ačkoli zákon výslovně stanoví, že se na ně toto omezení nevztahuje. | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Lidská práva]] |
Verse z 29. 10. 2006, 14:25
Princip naplnění legitimního (oprávněného) očekávání je vyjádřením obecnějšího požadavku právní jistoty. Znamená, že fysická nebo právnická osoba, která na základě předchozí zkušenosti oprávněně dospěje k závěru, že jí svědčí určité subjektivní právo nebo že bude platit určité právo objektivní, má právo na to, aby její očekávání bylo naplněno, tzn. že není přípustné "měnit pravidla během hry".
Tento princip brání např. měnit daňové zákony v neprospěch poplatníků během účetního období, měnit podmínky výběrového řízení po zaplacení vstupního poplatku nebo výběrová řízení neodůvodněně rušit apod.
Příkladem porušení principu legitimního očekávání bylo například rozhodnutí presidenta republiky nejmenovat soudci ty kandidáty, kteří nedosáhli 30 let věku, a tím na ně fakticky vztáhnout změnu zákona o soudech a soudcích, k níž došlo až během jejich kandidátského období, ačkoli zákon výslovně stanoví, že se na ně toto omezení nevztahuje.
