Nadace: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (- - + – )) |
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:[^\|]*\|([^\]]*)\]\] +\1)) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Jedná se o právnickou osobu s majetkovým substrátem, která sice má vlastní [[statutární orgán|statutární orgány]], ty však smějí s majetkem nadace disponovat jen v souladu s příkazy obsaženými v '''nadační listině''' nebo v [[závěť|závěti]], jíž byla nadace zřízena. Účel nadace nesmí dodatečně měnit nikdo, ani její zakladatel, čímž se – ve veřejném zájmu – zčásti prolamuje právní zásada, že nositeli práv mohou být pouze [[osoba|lidé]], nikoli [[věc|věci]]. V nadaci přežívá a je navždy petrifikována vůle zakladatele. | Jedná se o právnickou osobu s majetkovým substrátem, která sice má vlastní [[statutární orgán|statutární orgány]], ty však smějí s majetkem nadace disponovat jen v souladu s příkazy obsaženými v '''nadační listině''' nebo v [[závěť|závěti]], jíž byla nadace zřízena. Účel nadace nesmí dodatečně měnit nikdo, ani její zakladatel, čímž se – ve veřejném zájmu – zčásti prolamuje právní zásada, že nositeli práv mohou být pouze [[osoba|lidé]], nikoli [[věc|věci]]. V nadaci přežívá a je navždy petrifikována vůle zakladatele. | ||
| − | Nejznámějšími nadacemi jsou | + | Nejznámějšími nadacemi jsou Nadace Alfreda Nobela udělující každoročně Nobelovy ceny, v českých zamích pak historické Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových (Hlávkova nadace). |
Doba postkomunismu mecenášství příliš nepřeje, právní forma nadace našla však uplatnění v oblasti hospodářské kriminality. Ukázalo se totiž, že úřady poskytují uložení prostředků do nadací [[daně|daňové]] výhody, na skutečné použití těchto prostředků však nedokážou účinně dohlížet. Vznikla tak celá řada nadací, jejichž jediným účelem je obcházení daňových zákonů. | Doba postkomunismu mecenášství příliš nepřeje, právní forma nadace našla však uplatnění v oblasti hospodářské kriminality. Ukázalo se totiž, že úřady poskytují uložení prostředků do nadací [[daně|daňové]] výhody, na skutečné použití těchto prostředků však nedokážou účinně dohlížet. Vznikla tak celá řada nadací, jejichž jediným účelem je obcházení daňových zákonů. | ||
[[Kategorie:Občanské právo]] | [[Kategorie:Občanské právo]] | ||
Verse z 8. 10. 2006, 17:51
Nadace (angl. foundation, něm. Stiftung) je právnická osoba, která je účelové sdružení majetku zřízené zakladatelem nebo zakladateli k dosahování obecně prospěšných cílů.
Tím se nadace liší od korporace a (dnešním českým právem neupraveného a tudíž nepřípustného) svěřenství (angl. trust, něm. Treuhand), které může být zřízeno k libovolnému účelu, typicky ve prospěch konkrétní osoby (např. dědice nebo dědiců).
Jedná se o právnickou osobu s majetkovým substrátem, která sice má vlastní statutární orgány, ty však smějí s majetkem nadace disponovat jen v souladu s příkazy obsaženými v nadační listině nebo v závěti, jíž byla nadace zřízena. Účel nadace nesmí dodatečně měnit nikdo, ani její zakladatel, čímž se – ve veřejném zájmu – zčásti prolamuje právní zásada, že nositeli práv mohou být pouze lidé, nikoli věci. V nadaci přežívá a je navždy petrifikována vůle zakladatele.
Nejznámějšími nadacemi jsou Nadace Alfreda Nobela udělující každoročně Nobelovy ceny, v českých zamích pak historické Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových (Hlávkova nadace).
Doba postkomunismu mecenášství příliš nepřeje, právní forma nadace našla však uplatnění v oblasti hospodářské kriminality. Ukázalo se totiž, že úřady poskytují uložení prostředků do nadací daňové výhody, na skutečné použití těchto prostředků však nedokážou účinně dohlížet. Vznikla tak celá řada nadací, jejichž jediným účelem je obcházení daňových zákonů.
