Všeobecný zákoník občanský: Porovnání verzí
(-wiki) |
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:[^\|]*\|([^\]]*)\]\] +\1)) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Byl vydán s platností pro všechny země, s výjimkou Uher. Na území Rakouska platí ABGB dodnes. Jedná se o císařský patent č. 946/1811 Sb. z. s. dne 1. června 1811, který nabyl účinnosti od 1. ledna 1812. Obecný zákoník občanský byl přirozenoprávní kodifikací. | Byl vydán s platností pro všechny země, s výjimkou Uher. Na území Rakouska platí ABGB dodnes. Jedná se o císařský patent č. 946/1811 Sb. z. s. dne 1. června 1811, který nabyl účinnosti od 1. ledna 1812. Obecný zákoník občanský byl přirozenoprávní kodifikací. | ||
| − | Referentem komisse, která ABGB připravila, se stal Franz Zeiller. V roce 1802 byl hotov první díl občanského zákoníku, celý kodex byl dokončen v roce 1806 a jeho revise v roce 1808. | + | Referentem komisse, která ABGB připravila, se stal Franz Zeiller. V roce 1802 byl hotov první díl občanského zákoníku, celý kodex byl dokončen v roce 1806 a jeho revise v roce 1808. Císař František I. mu nakonec udělil sankci 26. dubna 1811. |
| − | První [[novela|novely]] [[ABGB]] byly přijaty po roce 1848. Byly však jen nepřímé a parciální. Hluboké změny byly po vzoru BGB schváleny až ve 20. století. V roce 1904 byla jmenována komisse ve složení Unger, [[Antonín Randa|Randa]], Schey, Steinbach, Madewski a Klein. Její činnost nepřinesla žádný výsledek. Proto [[vláda]] navrhla svou osnovu [[novela|novely]], která však nestačila být Říšskou radou přijata. Až za | + | První [[novela|novely]] [[ABGB]] byly přijaty po roce 1848. Byly však jen nepřímé a parciální. Hluboké změny byly po vzoru BGB schváleny až ve 20. století. V roce 1904 byla jmenována komisse ve složení Unger, [[Antonín Randa|Randa]], Schey, Steinbach, Madewski a Klein. Její činnost nepřinesla žádný výsledek. Proto [[vláda]] navrhla svou osnovu [[novela|novely]], která však nestačila být Říšskou radou přijata. Až za první světové války, v letech 1914–1916, byly schváleny tři velké novely [[ABGB]]. Nejvýznamnější byla třetí, která fruktifikovala předválečné práce a dotkla se i [[závazkové právo|obligačního práva]]. |
| − | Za | + | Za první republiky byla hned v roce 1919 přijata manželská novela ABGB. |
[[Kategorie:Občanské právo]] | [[Kategorie:Občanské právo]] | ||
Verse z 8. 10. 2006, 18:07
Všeobecný zákoník občanský (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch, zkratka ABGB), je občanský zákoník, jenž na našem území platil do r. 1950 (a v části věnované pracovnímu právu až 1. 1. 1966).
Byl vydán s platností pro všechny země, s výjimkou Uher. Na území Rakouska platí ABGB dodnes. Jedná se o císařský patent č. 946/1811 Sb. z. s. dne 1. června 1811, který nabyl účinnosti od 1. ledna 1812. Obecný zákoník občanský byl přirozenoprávní kodifikací.
Referentem komisse, která ABGB připravila, se stal Franz Zeiller. V roce 1802 byl hotov první díl občanského zákoníku, celý kodex byl dokončen v roce 1806 a jeho revise v roce 1808. Císař František I. mu nakonec udělil sankci 26. dubna 1811.
První novely ABGB byly přijaty po roce 1848. Byly však jen nepřímé a parciální. Hluboké změny byly po vzoru BGB schváleny až ve 20. století. V roce 1904 byla jmenována komisse ve složení Unger, Randa, Schey, Steinbach, Madewski a Klein. Její činnost nepřinesla žádný výsledek. Proto vláda navrhla svou osnovu novely, která však nestačila být Říšskou radou přijata. Až za první světové války, v letech 1914–1916, byly schváleny tři velké novely ABGB. Nejvýznamnější byla třetí, která fruktifikovala předválečné práce a dotkla se i obligačního práva.
Za první republiky byla hned v roce 1919 přijata manželská novela ABGB.
