Amnestie: Porovnání verzí
(Linky) |
(Linky) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Amnestie''' (z řeckého αμνηστία = zapomnětlivost, angl. ''amnesty'', fr. ''amnistie'', něm. ''Amnestie'') je [[rozhodnutí]] o hromadném prominutí [[trest]]u spojené se [[zahlazení]]m odsouzení pro [[trestný čin]], pro který byl trest uložen ( | + | '''Amnestie''' (z řeckého αμνηστία = zapomnětlivost, angl. ''amnesty'', fr. ''amnistie'', něm. ''Amnestie'') je [[rozhodnutí]] o hromadném prominutí [[trest]]u spojené se [[zahlazení]]m odsouzení pro [[trestný čin]], pro který byl trest uložen ([[agraciace]]), a obvykle rovněž rozhodnutí, aby se [[trestní stíhání]] v případech, na které amnestie dopadá, nezahajovalo nebo pokud bylo zahájeno, aby se v něm nepokračovalo ([[abolice]]). Některé jazyky, např. angličtina, rozlišují mírnější formu amnestie, jejíž součástí není zahlazení odsouzení; v takovém případě se hovoří o ''clemency'' (shovívavosti)''. |
Amnestie je tradiční [[prerogativa]] směřující ke zmírnění [[tvrdost zákona|tvrdosti zákona]] a vyhrazené panovníkovi, který amnestii uděloval nejčastěji v souvislosti s počátkem své vlády, tj. s nástupem na trůn. V [[ČR|České republice]] přísluší právo udělovat amnestii [[president republiky|presidentu republiky]]. Pro vyhlášení amnestie je potřebná [[kontrasignace]] [[předseda vlády|předsedy vlády]]. | Amnestie je tradiční [[prerogativa]] směřující ke zmírnění [[tvrdost zákona|tvrdosti zákona]] a vyhrazené panovníkovi, který amnestii uděloval nejčastěji v souvislosti s počátkem své vlády, tj. s nástupem na trůn. V [[ČR|České republice]] přísluší právo udělovat amnestii [[president republiky|presidentu republiky]]. Pro vyhlášení amnestie je potřebná [[kontrasignace]] [[předseda vlády|předsedy vlády]]. | ||
Verse z 19. 10. 2006, 11:19
Amnestie (z řeckého αμνηστία = zapomnětlivost, angl. amnesty, fr. amnistie, něm. Amnestie) je rozhodnutí o hromadném prominutí trestu spojené se zahlazením odsouzení pro trestný čin, pro který byl trest uložen (agraciace), a obvykle rovněž rozhodnutí, aby se trestní stíhání v případech, na které amnestie dopadá, nezahajovalo nebo pokud bylo zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice). Některé jazyky, např. angličtina, rozlišují mírnější formu amnestie, jejíž součástí není zahlazení odsouzení; v takovém případě se hovoří o clemency (shovívavosti).
Amnestie je tradiční prerogativa směřující ke zmírnění tvrdosti zákona a vyhrazené panovníkovi, který amnestii uděloval nejčastěji v souvislosti s počátkem své vlády, tj. s nástupem na trůn. V České republice přísluší právo udělovat amnestii presidentu republiky. Pro vyhlášení amnestie je potřebná kontrasignace předsedy vlády.
Ačkoli trestněprávní následky odsouzení jsou v důsledku amnestie zahlazeny, zůstávají následky občanskoprávní (zejména povinnost nahradit škodu, popř. odčinit zásah do práva na ochranu osobnosti) a dotčen není dopad odsouzení ani na možnost získat zbrojní průkaz. To je jedním z důvodů, proč amnestie (ve formě abolice) vyžaduje vždy souhlas amnestovaného. Není-li souhlas udělen, trestní řízení pokračuje dál, o trestu však není rozhodováno ani v případě, že je obviněný shledán vinným.
Jde-li o amnestii postihující pravomocně uložené tresty (o agraciaci), souhlas odsouzeného s účastí na amnestii se nevyžaduje a odsouzený tak může být amnestován i proti své vůli.
Možné a časté jsou amnestie vázané na podmínky, např. že amnestovaný se po stanovenou dobu nesmí dopustit nového trestného činu; pokud jsou tyto podmínky porušeny, zbytek trestu se vykoná nebo trestní stíhání pokračuje.
Podle Petra Uhla je amnestie archaismus neodpovídající republikánskému způsobu vlády, který by měl být – minimálně ve formě abolice – z právního řádu odstraněn. Abolici v r. 2001 zrušilo Slovensko, druhý nástupnický stát bývalého Československa.
Většina amnestií na území České republiky měla složité podmínky, které by nebylo účelné detailně popisovat.
