Svěřenství: Porovnání verzí
(Základní text) |
d (Přesnější) |
||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Fideikomis je středověký, feudální institut, jehož kořeny jsou v [[římské právo|římském právu]]. Nejobvyklejší byla šlechtická svěřenství. K úpadku tohoto právního zařízení došlo ve 2. polovině 19. století, kdy fideikomisní omezení bránila používat majetek jako [[zástava|zástavu]] při ručení za bankovní [[úvěr]]y. | Fideikomis je středověký, feudální institut, jehož kořeny jsou v [[římské právo|římském právu]]. Nejobvyklejší byla šlechtická svěřenství. K úpadku tohoto právního zařízení došlo ve 2. polovině 19. století, kdy fideikomisní omezení bránila používat majetek jako [[zástava|zástavu]] při ručení za bankovní [[úvěr]]y. | ||
| − | Svěřenství bylo upraveno ustanovením § 618–646 [[Všeobecný zákoník občanský|Všeobecného zákoníku občanského]], na území Československa však byla tato část zrušena již v r. | + | Svěřenství bylo upraveno ustanovením § 618–646 [[Všeobecný zákoník občanský|Všeobecného zákoníku občanského]], na území Československa však byla tato část zrušena již v r. 1924. |
V angloamerickém právu odpovídá svěřenství '''trust''', institut [[common law]], jenž má však více podob a mnohem širší uplatnění. | V angloamerickém právu odpovídá svěřenství '''trust''', institut [[common law]], jenž má však více podob a mnohem širší uplatnění. | ||
Verse z 25. 10. 2006, 18:39
Svěřenství (fideikomis, lat. fideicommissum, něm. Treuhand) je starobylý právní institut, platnému českému právu neznámý, na jehož základě je určitý majetek závětí vyčleněn k užívání a požívání stanoveným osobám, nejčastěji zůstavitelovým potomkům (tzv. rodinná svěřenství).
Předmětem svěřenství se mohl stát jen majetek dlouhodobé hodnoty, typicky nemovitosti. Svěřenství se svou právní povahou blížil nadaci, na rozdíl od ní však nesloužil veřejnému, ale soukromému prospěchu. Držitelé svěřenství byli značně omezeni v právu disponovat jeho předmětem, který tak měl zůstat trvale součástí rodového majetku. Na způsob užívání svěřenského majetku a na dodržování podmínek fideikomisu dohlížel svěřenský správce a fideikomisní soud.
Zvláštností svěřenství je, že jeho zřizovatel (zakladatel) mohl stanovit pro určení nástupnické posloupnosti libovolná pravidla, nemusel respektovat zákonnou dědickou posloupnost.
Fideikomis je středověký, feudální institut, jehož kořeny jsou v římském právu. Nejobvyklejší byla šlechtická svěřenství. K úpadku tohoto právního zařízení došlo ve 2. polovině 19. století, kdy fideikomisní omezení bránila používat majetek jako zástavu při ručení za bankovní úvěry.
Svěřenství bylo upraveno ustanovením § 618–646 Všeobecného zákoníku občanského, na území Československa však byla tato část zrušena již v r. 1924.
V angloamerickém právu odpovídá svěřenství trust, institut common law, jenž má však více podob a mnohem širší uplatnění.
- hesla Fideicommissum a Fideikommiss v Ottově slovníku naučném
