Dekret č. 28/1945 Sb.: Porovnání verzí
d (Link) |
d (Linky) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Dekret č. 28/1945 Sb.''' o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, vydaný 20. července 1945, je jedním z [[Benešovy dekrety|dekretů presidenta Beneše]]. | '''Dekret č. 28/1945 Sb.''' o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, vydaný 20. července 1945, je jedním z [[Benešovy dekrety|dekretů presidenta Beneše]]. | ||
| − | Tento [[dekret]] upravoval podmínky nabývání zemědělské půdy a dalších | + | Tento [[dekret]] upravoval podmínky nabývání zemědělské [[půda|půdy]] a dalších [[nemovitost]]í [[konfiskace|konfiskovaných]] na základě [[dekret č. 12/1945 Sb.|dekretu č. 12/1945 Sb.]] Němcům, Maďarům a "jiným nepřátelům" státu. Příděl nebyl bezplatný, avšak za půdu i za [[budova|budovy]] se platila náhrada ve výši jedné až dvou ročních úrod, resp. nájemného za jeden až tři roky, byl tedy poměrně velmi výhodný, navíc [[stát]] poskytoval levné dlouhodobé [[úvěr]]y. |
[[Právní moc]]í přídělového [[rozhodnutí]] (výměru) přešel nemovitý majetek do vlastnictví přídělce; tím se přístup Československa lišil od postupu Polska, které půdu zabranou [[deportace|deportovaným]] Němcům v Západním Prusku ponechalo dodnes ve vlastnictví státu. | [[Právní moc]]í přídělového [[rozhodnutí]] (výměru) přešel nemovitý majetek do vlastnictví přídělce; tím se přístup Československa lišil od postupu Polska, které půdu zabranou [[deportace|deportovaným]] Němcům v Západním Prusku ponechalo dodnes ve vlastnictví státu. | ||
Verse z 29. 10. 2006, 10:07
Dekret č. 28/1945 Sb. o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, vydaný 20. července 1945, je jedním z dekretů presidenta Beneše.
Tento dekret upravoval podmínky nabývání zemědělské půdy a dalších nemovitostí konfiskovaných na základě dekretu č. 12/1945 Sb. Němcům, Maďarům a "jiným nepřátelům" státu. Příděl nebyl bezplatný, avšak za půdu i za budovy se platila náhrada ve výši jedné až dvou ročních úrod, resp. nájemného za jeden až tři roky, byl tedy poměrně velmi výhodný, navíc stát poskytoval levné dlouhodobé úvěry.
Právní mocí přídělového rozhodnutí (výměru) přešel nemovitý majetek do vlastnictví přídělce; tím se přístup Československa lišil od postupu Polska, které půdu zabranou deportovaným Němcům v Západním Prusku ponechalo dodnes ve vlastnictví státu.
Způsob přidělování konfiskovaného majetku byl koncipován jako politické gesto směřující v prvé řadě ve prospěch voličů Komunistické strany Československa.
- Plné znění dekretu na serveru Poslanecké sněmovny
- Plné znění dekretu na serveru LexDATA
