Zdeněk Kühn: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (řazení)
(kritika)
Řádka 1: Řádka 1:
Doc. '''Zdeněk Kühn''' je přední [[právo|právní]] vědec v oboru [[theorie práva]], který přednáší na PF UK a VŠE. Je členem legislativní rady vlády. Jeho specialisací je [[srovnávací právo]] a theorie aplikace práva.
+
Doc. '''Zdeněk Kühn''' je přední [[právo|právní]] vědec v oboru [[theorie práva]], který přednáší na PF UK a VŠE. Je členem legislativní rady vlády. Jeho specialisací je [[srovnávací právo]] a theorie aplikace práva. Vystudoval právnickou fakultu University Karlovy a studoval též na [[:en:University of Michigan Law School|University of Michigan Law School]].
  
Vystudoval právnickou fakultu University Karlovy a studoval též na [[:en:University of Michigan Law School|University of Michigan Law School]].
+
Je stoupencem diskursivní theorie práva (Habermas, Alexy). Tuto školu theorie právního realismu odmítá jako koncepcně nesprávnou. Podle theorie právního realismu discours nevede ke sblížení stanovisek, nýbrž k prohloubení rozdílů. Účelem argumentace totiž není někoho přesvědčovat, nýbrž zajistit tranparentnost a přezkoumatelnost usuzování. "Argument je platný tehdy, když závěr vyplývá z premis. Ale v tom případě v závěru nemůže být informace, která není už obsažená v premisách. Pokud někdo neakceptuje premisy argumentu, pak ho tento argument nepřesvědčí. A pokud je někdo jeho premisy akceptuje, pak už nepotřebuje, aby ho někdo přesvědčoval o jeho závěru."[http://jinepravo.blogspot.com/2007/04/soudn-rozhodnut-reagujc-na-sociln.html#comment-4062782784578409600]
  
 
== {{Externí odkazy}} ==
 
== {{Externí odkazy}} ==

Verse z 23. 4. 2007, 12:51

Doc. Zdeněk Kühn je přední právní vědec v oboru theorie práva, který přednáší na PF UK a VŠE. Je členem legislativní rady vlády. Jeho specialisací je srovnávací právo a theorie aplikace práva. Vystudoval právnickou fakultu University Karlovy a studoval též na University of Michigan Law School.

Je stoupencem diskursivní theorie práva (Habermas, Alexy). Tuto školu theorie právního realismu odmítá jako koncepcně nesprávnou. Podle theorie právního realismu discours nevede ke sblížení stanovisek, nýbrž k prohloubení rozdílů. Účelem argumentace totiž není někoho přesvědčovat, nýbrž zajistit tranparentnost a přezkoumatelnost usuzování. "Argument je platný tehdy, když závěr vyplývá z premis. Ale v tom případě v závěru nemůže být informace, která není už obsažená v premisách. Pokud někdo neakceptuje premisy argumentu, pak ho tento argument nepřesvědčí. A pokud je někdo jeho premisy akceptuje, pak už nepotřebuje, aby ho někdo přesvědčoval o jeho závěru."[1]

Další odkazy