Kraj: Porovnání verzí
(rozsireni) |
(+) |
||
Řádka 32: | Řádka 32: | ||
V roce 1849 byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo pouze 7 krajů (krajských vlád) a 13 zemských (tj. krajských) soudů. V roce 1854 byla provedena nová reforma: bylo zřízeno 13 krajů a 15 krajských soudů. V roce 1862 bylo krajské zřízení zrušeno. | V roce 1849 byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo pouze 7 krajů (krajských vlád) a 13 zemských (tj. krajských) soudů. V roce 1854 byla provedena nová reforma: bylo zřízeno 13 krajů a 15 krajských soudů. V roce 1862 bylo krajské zřízení zrušeno. | ||
− | 29. února 1920 byl pod č. 126 Sb. z. a n. vydán Zákon o zřízení župních a okresních úradů v republice Československé. Zaváděl župní úřady a území republiky rozdělil na 21 žup - 9 v Čechách, 5 na Moravě, 1 ve Slezsku, 6 na Slovensku. Župní zákon se nevztahoval na území hlavního města Prahy, jehož správa měla být upravena zvláštním zákonem, a také na území Podkarpatské Rusi, které bylo na župy rozděleno až dodatečně. | + | == První republika == |
+ | |||
+ | === Reforma z roku 1920 === | ||
+ | 29. února 1920 byl pod č. 126 Sb. z. a n. vydán ''Zákon o zřízení župních a okresních úradů v republice Československé''. Zaváděl župní úřady a území republiky rozdělil na 21 žup - 9 v Čechách, 5 na Moravě, 1 ve Slezsku, 6 na Slovensku. Župní zákon se nevztahoval na území hlavního města Prahy, jehož správa měla být upravena zvláštním zákonem, a také na území Podkarpatské Rusi, které bylo na župy rozděleno až dodatečně. | ||
Župy byly zřízeny následujícím způsobem : | Župy byly zřízeny následujícím způsobem : | ||
Řádka 61: | Řádka 64: | ||
# '''Liptovský sv. Mikuláš''' | # '''Liptovský sv. Mikuláš''' | ||
# '''Košice''' | # '''Košice''' | ||
+ | |||
+ | === Reforma z roku 1927 === | ||
+ | Výše uvedená reforma nebyla v českých zemích nikdy uvedena v praxi. Župy v tomto rozsahu byly zavedeny pouze na Slovensku, kde dokonce proběhly volby do župních zastupitelstev. V roce 1927 byla provedena nová správní reforma, oficiálně byla vydána zákonem č. 125/1937 Sb. z. a n. s účinností od 1. července 1928. (V historických českých zemích však s účinností až od 1. prosince 1928). Na základě tohoto zákona byly vytvořeny pouze 4 správní celky - a to země. | ||
+ | |||
+ | Země: | ||
+ | # '''Česká''' - se zemským úřadem v Praze | ||
+ | # '''Moravskoslezská''' (Brno) | ||
+ | # '''Slovenská''' (Bratislava) | ||
+ | # '''Podkarpatskoruská''' (Užhorod) | ||
+ | |||
+ | |||
Kraje byly obnoveny v roce 1949 a radikálně reformovány v roce 1960. V roce 1990 byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudních obvodech a správních obvodech pro zvláštní státní správu (např. [[daň]]ovou). | Kraje byly obnoveny v roce 1949 a radikálně reformovány v roce 1960. V roce 1990 byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudních obvodech a správních obvodech pro zvláštní státní správu (např. [[daň]]ovou). |
Verse z 30. 5. 2010, 10:14
Kraj je tradiční větší jednotkou územní samosprávy v českých zemích. V některých státech mu odpovídá župa.
V gothice vzniklo v Českém království 12 krajů. V čele krajů stáli poprávci (iudices provinciales) a 2 krajští hejtmani. V druhé polovině 15. století existovaly tyto kraje:
- pražský – kouřimský
- slánský neměl poprávce.
- žatecký
- bechyňský
- prácheňský (písecký): v Písku sídlil kmet. Byl spojen s vltavským děkanátem a podbrdskou cudou.
- plzeňský
- rakovnický neměl poprávce.
- litoměřický
- boleslavský
- hradecký
- chrudimský byl spojen s mýtským děkanátem.
- čáslavský
K tomu existovaly ještě 4 vnější kraje:
- Loketsko
- Trutnovsko
- Žitavsko
- Kladsko
V roce 1714 byla provedena územní reforma:
- slánský kraj zanikl připojením k rakovnickému kraji a do Slaného bylo přeloženo sídelní město.
- k žateckému kraji bylo připojeno Loketsko a Chebsko.
- berounský kraj vznikl vydělením Vltavska a Podbrdska z píseckého kraje.
- z litoměřického krej bylo odděleno mělnické panství.
- k boleslavskému kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství.
Reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl bechyňský kraj rozdělen na podíl táborský a budějovický, plzeňský na podíl plzeňský a klatovský, žatecký na podíl žatecký a loketský a hradecký na podíl hradecký a bydžovský. Kromě toho bylo zrušeno staré pravidlo o dvou hejtmanech v kraji a byly položeny základy krajských úřadů v dnešním slova smyslu. (Do té doby hejtmani obvykle úřadovali ze svých vlastních domovů.)
V roce 1849 byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo pouze 7 krajů (krajských vlád) a 13 zemských (tj. krajských) soudů. V roce 1854 byla provedena nová reforma: bylo zřízeno 13 krajů a 15 krajských soudů. V roce 1862 bylo krajské zřízení zrušeno.
Obsah
První republika
Reforma z roku 1920
29. února 1920 byl pod č. 126 Sb. z. a n. vydán Zákon o zřízení župních a okresních úradů v republice Československé. Zaváděl župní úřady a území republiky rozdělil na 21 žup - 9 v Čechách, 5 na Moravě, 1 ve Slezsku, 6 na Slovensku. Župní zákon se nevztahoval na území hlavního města Prahy, jehož správa měla být upravena zvláštním zákonem, a také na území Podkarpatské Rusi, které bylo na župy rozděleno až dodatečně.
Župy byly zřízeny následujícím způsobem :
Čechy:
- Praha (pro okolní venkov)
- Pardubice
- Hradec Králové
- Mladá Boleslav
- Česká Lípa
- Louny
- Karlovy Vary
- Plzeň
- České Budějovice
Morava:
- Brno
- Jihlava
- Olomouc
- Uherské Hradiště
- Moravská Ostrava
Slezsko:
- Těšín
Slovensko:
- Bratislava
- Nitra
- Zvolen
- Turčianský sv. Martin
- Liptovský sv. Mikuláš
- Košice
Reforma z roku 1927
Výše uvedená reforma nebyla v českých zemích nikdy uvedena v praxi. Župy v tomto rozsahu byly zavedeny pouze na Slovensku, kde dokonce proběhly volby do župních zastupitelstev. V roce 1927 byla provedena nová správní reforma, oficiálně byla vydána zákonem č. 125/1937 Sb. z. a n. s účinností od 1. července 1928. (V historických českých zemích však s účinností až od 1. prosince 1928). Na základě tohoto zákona byly vytvořeny pouze 4 správní celky - a to země.
Země:
- Česká - se zemským úřadem v Praze
- Moravskoslezská (Brno)
- Slovenská (Bratislava)
- Podkarpatskoruská (Užhorod)
Kraje byly obnoveny v roce 1949 a radikálně reformovány v roce 1960. V roce 1990 byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudních obvodech a správních obvodech pro zvláštní státní správu (např. daňovou).
V nové podobě byly kraje obnoveny v roce 1997. Z nepochopitelných důvodů jsou krajské úřady označovány tímto stylem: "Krajský úřad Plzeňského kraje", místo tradičního: "krajský úřad v Plzni".
- Jihočeský kraj
- Jihomoravský kraj
- Karlovarský kraj
- Královéhradecký kraj
- Liberecký kraj
- Moravskoslezský kraj
- Olomoucký kraj
- Pardubický kraj
- Plzeňský kraj
- Praha
- Středočeský kraj
- Ústecký kraj
- Vysočina
- Zlínský kraj
Vizte též
Prameny a literatura
- zákon č. 126/1920 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, byl zákonem č. 125/1927 Sb. z. a n. přejmenován na zákon o organisaci politické správy