Čestné prohlášení: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Čestné prohlášení''' je náhradní důkaz (§ 53 odst. 5 NSŘ), zavedený do československého právního řádu zákonem č. 173/1948 Sb., o čestném prohlášen...) |
(oprava špatného scanu) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
<div class="qt">V řízení před úřady a orgány veřejné správy, zejména před národními výbory, musejí strany předkládati nejrůznější listinné doklady k průkazu svých osobních dat, svého stavu a pod. nebo k průkazu skutečností odůvodňujících jejich nároky. | <div class="qt">V řízení před úřady a orgány veřejné správy, zejména před národními výbory, musejí strany předkládati nejrůznější listinné doklady k průkazu svých osobních dat, svého stavu a pod. nebo k průkazu skutečností odůvodňujících jejich nároky. | ||
| − | Opatření listinných dokladů je pro stranu často svízelné i nákladné a mívá zhusta za následek průtahy v řízení, úřady a orgány mohly by se podle povahy věci namnoze spokojiti s prohlášením strany a upustiti od požadavku předložení listinného dokladu. Na překážku tomu jsou však jednak procesní předpisy, které nedovolují připustiti důkaz výslechem strany (tak na př. § 49 vl. nař. č. 8/ | + | Opatření listinných dokladů je pro stranu často svízelné i nákladné a mívá zhusta za následek průtahy v řízení, úřady a orgány mohly by se podle povahy věci namnoze spokojiti s prohlášením strany a upustiti od požadavku předložení listinného dokladu. Na překážku tomu jsou však jednak procesní předpisy, které nedovolují připustiti důkaz výslechem strany (tak na př. § 49 vl. nař. č. 8/1928 Sb.), jednak tam, kde této zábrany není, obava ze zneužití, ježto se nedostává přímých a účinných sankcí proti osobám, které by neváhaly zneužíti této důvěry. |
Tento stav vede k prohlubování nedůvěry mezi občanem na straně jedné a úřadem nebo orgánem veřejné správy na straně druhé. Mimo to přispívá spíše ke komplikování než ke zjednodušení veřejné správy. | Tento stav vede k prohlubování nedůvěry mezi občanem na straně jedné a úřadem nebo orgánem veřejné správy na straně druhé. Mimo to přispívá spíše ke komplikování než ke zjednodušení veřejné správy. | ||
Verse z 3. 11. 2011, 11:17
Čestné prohlášení je náhradní důkaz (§ 53 odst. 5 NSŘ), zavedený do československého právního řádu zákonem č. 173/1948 Sb., o čestném prohlášení ve správním řízení.
Důvodová zpráva[1] tento nový institut odůvodnila takto:
Opatření listinných dokladů je pro stranu často svízelné i nákladné a mívá zhusta za následek průtahy v řízení, úřady a orgány mohly by se podle povahy věci namnoze spokojiti s prohlášením strany a upustiti od požadavku předložení listinného dokladu. Na překážku tomu jsou však jednak procesní předpisy, které nedovolují připustiti důkaz výslechem strany (tak na př. § 49 vl. nař. č. 8/1928 Sb.), jednak tam, kde této zábrany není, obava ze zneužití, ježto se nedostává přímých a účinných sankcí proti osobám, které by neváhaly zneužíti této důvěry.
Tento stav vede k prohlubování nedůvěry mezi občanem na straně jedné a úřadem nebo orgánem veřejné správy na straně druhé. Mimo to přispívá spíše ke komplikování než ke zjednodušení veřejné správy.
Osnova snaží se odpomoci těmto nedostatkům. Zjednodušuje styk mezi občanem a orgány veřejné správy a přispívá k prohloubení vzájemné důvěry v duchu lidové demokracie, která Jednak klade zvýšené požadavky na mravní kvalitu a smysl pro odpovědnost každého jednotlivce, jednak požaduje, aby orgány veřejné správy využily mravních hodnot našeho lidu k rychlejšímu a jednoduššímu úřadování.
V praxi postkommunistické ČR se čestné prohlášení zneužívá pro toliko formální ověřování skutečností, které by jinak ověřit nešlo či krajně obtížně. Původní princip, že čestné prohlášení má sloužit pouze v případě, že jiné důkazy jsou vyloučeny, je massivně porušován.
