Země: Porovnání verzí
(oprava článku) |
d (typo (odstranění nadbytečného slova)) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Zemské zřízení, které má hluboké, do středověku sahající kořeny a které Československo převzalo ze správního členění rakousko-uherského (země Čechy, Morava a České Slezsko), bylo poprvé modifikováno v r. 1928. Česká část Slezska, které při dělení Rakouska-Uherska v r. 1918 připadlo zčásti Československu a zčásti Polsku, byla s [[účinnost]]í od 1. 12. 1928 sloučena s Moravou, čímž vznikla Země moravskoslezská ''(tehdy psáno "země Moravskoslezská")'', avšak i nadále v obou částech platily jejich dosavadní zemské zákony, pokud nebyly zrušeny nebo nahrazeny novými. Ke dni 1. 1. [[1949]] pak bylo zemské uspořádání zcela zrušeno a země byly nahrazeny nejprve devatenácti, od r. 1960 deseti [[kraj]]i, přičemž žádný z komunistických krajů již nerespektoval česko-moravskou zemskou hranici. | Zemské zřízení, které má hluboké, do středověku sahající kořeny a které Československo převzalo ze správního členění rakousko-uherského (země Čechy, Morava a České Slezsko), bylo poprvé modifikováno v r. 1928. Česká část Slezska, které při dělení Rakouska-Uherska v r. 1918 připadlo zčásti Československu a zčásti Polsku, byla s [[účinnost]]í od 1. 12. 1928 sloučena s Moravou, čímž vznikla Země moravskoslezská ''(tehdy psáno "země Moravskoslezská")'', avšak i nadále v obou částech platily jejich dosavadní zemské zákony, pokud nebyly zrušeny nebo nahrazeny novými. Ke dni 1. 1. [[1949]] pak bylo zemské uspořádání zcela zrušeno a země byly nahrazeny nejprve devatenácti, od r. 1960 deseti [[kraj]]i, přičemž žádný z komunistických krajů již nerespektoval česko-moravskou zemskou hranici. | ||
| − | Česko-moravská zemská hranice se v netknuté podobě zachovala do jara 1949 jako hranice mezi jednotlivými obcemi a některé její části i nadále tvořily úseky hranic mezi některými nově vzniklými kraji či okresy. Od jara 1949 pak začlo docházet na česko-moravské zemské hranici | + | Česko-moravská zemská hranice se v netknuté podobě zachovala do jara 1949 jako hranice mezi jednotlivými obcemi a některé její části i nadále tvořily úseky hranic mezi některými nově vzniklými kraji či okresy. Od jara 1949 pak začlo docházet na česko-moravské zemské hranici ke změnám katastrálních hranic a v současné době existují ve formě správních či katastrálních hranic pouze některé úseky této hranice. Podle reformy účinné od 1. 1. 2000 existují celkem čtyři nové kraje jak v Čechách, tak na Moravě. |
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Aktuální verse z 6. 12. 2012, 15:20
Země (něm. Land) je ve středoevropském prostoru tradiční označení největších územních celků, na něž se člení stát. Z hlediska mezinárodní statistické klasifikace zemi odpovídá úroveň NUTS 1 nebo NUTS 2.
Zemské zřízení, které má hluboké, do středověku sahající kořeny a které Československo převzalo ze správního členění rakousko-uherského (země Čechy, Morava a České Slezsko), bylo poprvé modifikováno v r. 1928. Česká část Slezska, které při dělení Rakouska-Uherska v r. 1918 připadlo zčásti Československu a zčásti Polsku, byla s účinností od 1. 12. 1928 sloučena s Moravou, čímž vznikla Země moravskoslezská (tehdy psáno "země Moravskoslezská"), avšak i nadále v obou částech platily jejich dosavadní zemské zákony, pokud nebyly zrušeny nebo nahrazeny novými. Ke dni 1. 1. 1949 pak bylo zemské uspořádání zcela zrušeno a země byly nahrazeny nejprve devatenácti, od r. 1960 deseti kraji, přičemž žádný z komunistických krajů již nerespektoval česko-moravskou zemskou hranici.
Česko-moravská zemská hranice se v netknuté podobě zachovala do jara 1949 jako hranice mezi jednotlivými obcemi a některé její části i nadále tvořily úseky hranic mezi některými nově vzniklými kraji či okresy. Od jara 1949 pak začlo docházet na česko-moravské zemské hranici ke změnám katastrálních hranic a v současné době existují ve formě správních či katastrálních hranic pouze některé úseky této hranice. Podle reformy účinné od 1. 1. 2000 existují celkem čtyři nové kraje jak v Čechách, tak na Moravě.
