Viktor Knapp: Porovnání verzí
d (wiki) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | Akademik '''Viktor Knapp''' ([[1914]]–[[1996]]) byl nejslavnější český právník druhé poloviny [[20. století]] a kontroversní postava. Jeho autorita byla stejně silná jako kdysi [[Antonín Randa|Antonína Randy]] – právnického [[František Palacký|Palackého]]. Kromě řady monografií, učebnic a článků je hlavním autorem středního [[občanský zákoník|občanského zákoníku]] z roku [[1950]] a velké novely z roku [[1991]] občanského zákoníku z roku [[1964]]. | + | Akademik '''Viktor Knapp''' ([[:cs:1914|1914]]–[[:cs:1996|1996]]) byl nejslavnější český právník druhé poloviny [[:cs:20. století|20. století]] a kontroversní postava. Jeho autorita byla stejně silná jako kdysi [[Antonín Randa|Antonína Randy]] – právnického [[:cs:František Palacký|Palackého]]. Kromě řady monografií, učebnic a článků je hlavním autorem středního [[občanský zákoník|občanského zákoníku]] z roku [[:cs:1950|1950]] a velké novely z roku [[:cs:1991|1991]] občanského zákoníku z roku [[:cs:1964|1964]]. |
| − | Knapp vystudoval [[smíchov]]ské gymnasium. V letech [[1932]]–[[1936]] vystudoval právnickou fakultu [[Universita Karlova|University Karlovy]], v letech [[1936]]–[[1939]] a [[1945]]–[[1949]] vystudoval při zaměstnání filosofickou fakultu, [[sociologie|sociologii]] a [[historie|historii]]. | + | Knapp vystudoval [[:cs:smíchov|smíchov]]ské gymnasium. V letech [[:cs:1932|1932]]–[[:cs:1936|1936]] vystudoval právnickou fakultu [[Universita Karlova|University Karlovy]], v letech [[:cs:1936|1936]]–[[:cs:1939|1939]] a [[:cs:1945|1945]]–[[:cs:1949|1949]] vystudoval při zaměstnání filosofickou fakultu, [[:cs:sociologie|sociologii]] a [[:cs:historie|historii]]. |
| − | Před válkou pracoval v nakladatelství Sfinx a v Literárních novinách. V letech [[1937]]–1939 byl na vojně, kde zažil příhody [[Josef Švejk|švejkovského]] formátu, a to i za [[mobilisace]]. Po válce vstoupil do [[KSČ]] a stal se úředníkem osidlovacího úřadu. V letech [[1948]]–[[1954]] byl vedoucím úředníkem v kanceláři presidenta republiky. | + | Před válkou pracoval v nakladatelství Sfinx a v Literárních novinách. V letech [[:cs:1937|1937]]–1939 byl na vojně, kde zažil příhody [[:cs:Josef Švejk|švejkovského]] formátu, a to i za [[mobilisace]]. Po válce vstoupil do [[KSČ]] a stal se úředníkem osidlovacího úřadu. V letech [[:cs:1948|1948]]–[[:cs:1954|1954]] byl vedoucím úředníkem v kanceláři presidenta republiky. |
| − | Od roku 1948 byl docentem správního práva na Vysoké škole politické a sociální, od roku [[1951]] byl profesorem občanského práva na právnické fakultě University Karlovy, kde pak působil až do 90. let, kdy nuceně odešel na Západočeskou universitu v [[Plzeň|Plzni]]. Od roku [[1952]] byl členem korespondentem nově vytvořené [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] (ČSAV), později ředitelem Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku [[1962]] byl řádným členem ČSAV. V 50. a 60. letech byl rovněž [[Československo|československým]] delegátem v [[UNESCO]]. | + | Od roku 1948 byl docentem správního práva na Vysoké škole politické a sociální, od roku [[:cs:1951|1951]] byl profesorem občanského práva na právnické fakultě University Karlovy, kde pak působil až do 90. let, kdy nuceně odešel na Západočeskou universitu v [[:cs:Plzeň|Plzni]]. Od roku [[:cs:1952|1952]] byl členem korespondentem nově vytvořené [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] (ČSAV), později ředitelem Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku [[:cs:1962|1962]] byl řádným členem ČSAV. V 50. a 60. letech byl rovněž [[Československo|československým]] delegátem v [[UNESCO]]. |
V letech 1948–1950 byl za právnické dvouletky členem rekodifikační komise pro občanské právo, předsedou subkomise pro práva věcná. Občanský zákoník z roku 1950 je poměrně kvalitní, byť ani on se nevyhnul některým deformacím, např. oddělení vlastnictví stavby od vlastnictví pozemku. | V letech 1948–1950 byl za právnické dvouletky členem rekodifikační komise pro občanské právo, předsedou subkomise pro práva věcná. Občanský zákoník z roku 1950 je poměrně kvalitní, byť ani on se nevyhnul některým deformacím, např. oddělení vlastnictví stavby od vlastnictví pozemku. | ||
| − | Za nové rekodifikace v letech [[1960]]–[[1965]] byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku 1964 nemá žádný podíl. V roce [[1966]] byl hostujím profesorem na Sorbonně; přednášel též ve Štrasburku, Montpellier, Aix-en-Provence, v Nancy a v Toulouse. | + | Za nové rekodifikace v letech [[:cs:1960|1960]]–[[:cs:1965|1965]] byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku 1964 nemá žádný podíl. V roce [[:cs:1966|1966]] byl hostujím profesorem na Sorbonně; přednášel též ve Štrasburku, Montpellier, Aix-en-Provence, v Nancy a v Toulouse. |
| − | V letech [[1964]]–[[1971]] byl poslancem parlamentu. Jako předseda ústavněprávního výboru Národního schromáždění byl zpravodajem návrhu ústavního zákona o československé federaci. Za normalisace byl odstaven. | + | V letech [[:cs:1964|1964]]–[[:cs:1971|1971]] byl poslancem parlamentu. Jako předseda ústavněprávního výboru Národního schromáždění byl zpravodajem návrhu ústavního zákona o československé federaci. Za normalisace byl odstaven. |
== Dílo == | == Dílo == | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
== Podívejte se též na == | == Podívejte se též na == | ||
* [[Seznam právníků a právniček]] | * [[Seznam právníků a právniček]] | ||
| − | |||
| − | |||
Verse z 26. 9. 2005, 12:40
Akademik Viktor Knapp (1914–1996) byl nejslavnější český právník druhé poloviny 20. století a kontroversní postava. Jeho autorita byla stejně silná jako kdysi Antonína Randy – právnického Palackého. Kromě řady monografií, učebnic a článků je hlavním autorem středního občanského zákoníku z roku 1950 a velké novely z roku 1991 občanského zákoníku z roku 1964.
Knapp vystudoval smíchovské gymnasium. V letech 1932–1936 vystudoval právnickou fakultu University Karlovy, v letech 1936–1939 a 1945–1949 vystudoval při zaměstnání filosofickou fakultu, sociologii a historii.
Před válkou pracoval v nakladatelství Sfinx a v Literárních novinách. V letech 1937–1939 byl na vojně, kde zažil příhody švejkovského formátu, a to i za mobilisace. Po válce vstoupil do KSČ a stal se úředníkem osidlovacího úřadu. V letech 1948–1954 byl vedoucím úředníkem v kanceláři presidenta republiky.
Od roku 1948 byl docentem správního práva na Vysoké škole politické a sociální, od roku 1951 byl profesorem občanského práva na právnické fakultě University Karlovy, kde pak působil až do 90. let, kdy nuceně odešel na Západočeskou universitu v Plzni. Od roku 1952 byl členem korespondentem nově vytvořené Československé akademie věd (ČSAV), později ředitelem Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku 1962 byl řádným členem ČSAV. V 50. a 60. letech byl rovněž československým delegátem v UNESCO.
V letech 1948–1950 byl za právnické dvouletky členem rekodifikační komise pro občanské právo, předsedou subkomise pro práva věcná. Občanský zákoník z roku 1950 je poměrně kvalitní, byť ani on se nevyhnul některým deformacím, např. oddělení vlastnictví stavby od vlastnictví pozemku.
Za nové rekodifikace v letech 1960–1965 byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku 1964 nemá žádný podíl. V roce 1966 byl hostujím profesorem na Sorbonně; přednášel též ve Štrasburku, Montpellier, Aix-en-Provence, v Nancy a v Toulouse.
V letech 1964–1971 byl poslancem parlamentu. Jako předseda ústavněprávního výboru Národního schromáždění byl zpravodajem návrhu ústavního zákona o československé federaci. Za normalisace byl odstaven.
Dílo
- Problém nacistické právní filosofie. Praha 1947; reprint 2002, ISBN 80-86473-21-X
- et al.: Učebnice občanského a rodinného práva I – III. Orbis, Praha 1953 – 1954
- O možnosti použití kybernetických metod v právu. Praha 1963
- Odporovatelnost. In Právo a zákonnost 7/1992, p. 377 sq.
- Teorie práva. C. H. Beck, Praha 1995, 247 pp.
- et al: Občanské právo hmotné 1 – 2. Codex, Praha 1995; 2. vydání ASPI, Praha 2002
- O převodu vlastnictví smlouvou. In Ad Notam 3/1995, p. 49
- Poznámky o fideikomisární substituci. In Ad Notam 5/1995, p. 110
- SRN: Spolkový správní soud (BVerwG): Odpovědnost vlastníka pozemku za odstranění nebezpečí z tzv. starých závad. In Právní rozhledy 1/1996, pp. 34 – 36
- Kdo co vymyslel aneb Posuny času (Do diskuse o koncepci občanského zákoníku). In Právní rozhledy 3/1996, pp. 111 – 112
- Rakousko: Nejvyšší soud (OGH): Odporovatelnost právním úkonům v konkursním řízení a pasivní legitimace inkasní firmy. In Právní rozhledy 5/1996, pp. 230 – 233
- SRN: Bavorský vrchní zemský soud (BayObLG): Výklad plné moci ke zřízení zástavního práva k nemovitosti - libovolná výše věcného dluhu. In In Právní rozhledy 7/1996, pp. 340 – 343
- Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky k nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při veřejné dražbě (I.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 424 – 425
- Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky k nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při veřejné dražbě (II.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 425 – 426
- Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky o nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při koupi ojetého automobilu (III.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 426 – 428
- Velké právní systémy. Úvod do srovnávací právní vědy. C. H. Beck, Praha 1996
Reference
- Proměny času. Vzpomínky nestora české právní vědy. Nakladatelství Prospektum, Praha 1998, 256 pp., ISBN 80-7175-063-8
