Advokátní koncipient: Porovnání verzí
(Základní text podle cs.wiki - mírně upraveno) |
d (Kategorie) |
||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
[[Zákon o advokacii]] dává advokátovi právo nechat se při jednotlivých úkonech [[právní služba|právní služby]] zastoupit advokátním koncipientem či jiným svým zaměstnancem, přičemž tímto způsobem advokátní koncipient právě získává nejdůležitější návyky a praktické dovednosti pro budoucí vlastní právnickou praxi. Uvedeného práva by však měl advokát využívat velmi obezřetně a vždy s přihlédnutím ke zkušenostem a dovednostem konkrétního koncipienta, neboť za veškeré úkony a činnosti koncipienta odpovídá klientovi advokát sám. Je nutno zásadně odmítnout občas se vyskytující případy, kdy advokát vyšle koncipienta zastupovat klienta např. při [[občanskoprávní jednání|občanskoprávním jednání]] nebo při [[hlavní líčení|hlavním líčení]] na poslední chvíli a bez znalosti věci, přičemž nezkušený koncipient posléze není schopen účinně hájit zájmy svého mandanta. | [[Zákon o advokacii]] dává advokátovi právo nechat se při jednotlivých úkonech [[právní služba|právní služby]] zastoupit advokátním koncipientem či jiným svým zaměstnancem, přičemž tímto způsobem advokátní koncipient právě získává nejdůležitější návyky a praktické dovednosti pro budoucí vlastní právnickou praxi. Uvedeného práva by však měl advokát využívat velmi obezřetně a vždy s přihlédnutím ke zkušenostem a dovednostem konkrétního koncipienta, neboť za veškeré úkony a činnosti koncipienta odpovídá klientovi advokát sám. Je nutno zásadně odmítnout občas se vyskytující případy, kdy advokát vyšle koncipienta zastupovat klienta např. při [[občanskoprávní jednání|občanskoprávním jednání]] nebo při [[hlavní líčení|hlavním líčení]] na poslední chvíli a bez znalosti věci, přičemž nezkušený koncipient posléze není schopen účinně hájit zájmy svého mandanta. | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Justice]] | ||
Verse z 8. 11. 2005, 13:12
Jako advokátní koncipient se označuje právník, který vykonává v advokátní kanceláři méně důležité činnosti a připravuje se na advokátské zkoušky.
Na rozdíl od období před r. 1948, kdy se advokáty stávala jen určitá část advokátních koncipientů, se dnes toto postavení nechápe jako celoživotní profese, nýbrž advokátní koncipienti se po upynutí stanovené tříleté praxe vesměs stávají advokáty.
V poslední době se v médiích množí stížnosti advokátních koncipientů na to, jak s nimi advokáti zacházejí: protože existuje přebytek koncipientů a nedostatek pracovních míst pro ně, může si advokát určit podmínky, za nichž koncipienta přijme, a tak nezřídka koncipienti pracují téměř nebo zcela zadarmo, jsou zatěžováni nepřiměřeným objemem práce a vyskytly se dokonce případy, kdy se advokátní koncipient musel stát pro svého advokáta tzv. bílým koněm v jeho podnikání.
Takové jednání je v hrubém rozporu se stavovskou etikou advokátní komory, k výraznějšímu regulačnímu zásahu z její strany však doposud nedošlo.
Hlavním cílem advokátního koncipienta by nicméně mělo být, aby po dobu výkonu zákonem stanovené tříleté praxe získal co nejvíce praktických zkušeností a dovedností v oblasti právního řádu České republiky i práva Evropské unie a mohl následně působit jako samostatný advokát (popř. ve sdružení) nebo v jiných právnických profesích.
Zákon o advokacii dává advokátovi právo nechat se při jednotlivých úkonech právní služby zastoupit advokátním koncipientem či jiným svým zaměstnancem, přičemž tímto způsobem advokátní koncipient právě získává nejdůležitější návyky a praktické dovednosti pro budoucí vlastní právnickou praxi. Uvedeného práva by však měl advokát využívat velmi obezřetně a vždy s přihlédnutím ke zkušenostem a dovednostem konkrétního koncipienta, neboť za veškeré úkony a činnosti koncipienta odpovídá klientovi advokát sám. Je nutno zásadně odmítnout občas se vyskytující případy, kdy advokát vyšle koncipienta zastupovat klienta např. při občanskoprávním jednání nebo při hlavním líčení na poslední chvíli a bez znalosti věci, přičemž nezkušený koncipient posléze není schopen účinně hájit zájmy svého mandanta.
