Mezinárodní právo veřejné
Mezinárodní právo je soubor právních norem, které regulují vztahy mezi státy, jejich vztahy k mezinárodním organisacím a dalším subjektům mezinárodního práva, vzájemné vztahy mezinárodních organisací a některé vztahy jednotlivců ke státu.
V zásadě se mezinárodní právo dělí na mezinárodní právo veřejné a soukromé. Ve vztahu k vnitrostátnímu právu převládá monistický přístup, kdy jsou závazky státu v mezinárodním právu zcela rovnoprávné vnitrostátnímu právu, při případném rozporu zpravidla platí novější zákon, a dualistický přístup, kdy mezinárodní smlouvy musí být ke své účinnosti převedeny do domácího právního řádu zvláštní zákonnou úpravou.
Prameny mezinárodní práva
Rozlišují se prameny materiální (okolnosti, zvyklosti, právní vědomí, poměr sil mezi státy; vpodstatě důvody ke vzniku jednotlivých ustanovení mezinárodního práva) a prameny formální, pod nimiž se rozumí formy práva, které zajišťují přesný obsah těchto norem.
Formální prameny mezinárodního práva se dají dělit na základní:
a pomocné, kam se zařazují
- obecné zásady právní
- soudní rozhodnutí (tzv. case law)
- učení nejkvalifikovanějších znalců mezinárodního práva (nauka mezinárodního práva)
- vnitrostátní akty státu
- akty mezinárodních organizací
- akty států
- ekvita (equity) - princip spravedlnosti
