Listina
Listina není zákonem nijak definována; může to být obecně jakýkoli druh písemnosti s právně relevantním záznamem.
Na substrátu (podkladu) listiny přitom nezáleží: za platnou byla uznána i listina (směnka) vyhotovená na krabici od doutníků. Zvláštní postavení mají písemnosti v elektronické podobě (bez hmotného substrátu), které se de lege lata za listiny nepovažují, přestože ve většině případů mohou plnit obdobnou funkci.
Nejdůležitější jsou ty listiny, které osvědčují projev soukromé nebo veřejné vůle, a z nich zejména právní úkony, rozhodnutí a osvědčení.
Druhy listin
- Prvopis (originál) je listina, která obsahuje authentický záznam, včetně orginálních prvků dosvědčujících pravost projevu vůle (povinně podpisu, v některých případech i razítka, příp. pečeti).
- Druhopis je listina odvozená od prvopisu, on nějž se obsahem neliší, avšak její pravost není osvědčena authenticky jako na prvopisu, ale jiným zákonem předepsaným způsobem (např. u úředně ověřeného opisu vyznačením doložky o shodě opisu s originálem). S výjimkou směnek, šeků, bankovek, cenin, úředních průkazů a dalších specifických listin mají prvopisy a druhopisy stejnou platnost a důkazní sílu a lze je použít stejným způsobem.
- Opis (kopie) je listina stejného obsahu jako prvopis. Nemá-li žádné authentisační prvky, hovoříme o prosté kopii, je-li shoda s originálem ověřena doložkou o vidimaci, používá se termínu úředně ověřený opis (jenž je, jak bylo vysvětleno shora, druhopisem).
- Výpis je opis, který obsahuje pouze část záznamu originální listiny (např. výpis z obchodního rejstříku).
- Stejnopis (exemplář, angl. counterpart) je jedno ze shodných vyhotovení prvopisu nebo druhopisu. "Stejnopis rozsudku/usnesení" zasílaný soudem stranám řízení je formálně stejnopisem druhopisu, naopak správní úřady až do účinnosti nového správního řádu (1. ledna 2006) obvykle stranám zasílaly stejnopisy prvopisů.
Veřejné a soukromé listiny
Listiny vystavené orgánem veřejné moci se nazývají veřejné listiny a požívají presumce správnosti (není-li prokázán opak, osvědčuje listina to, co je na ní uvedeno). Ostatní listiny jsou soukromé. U jakékoli listiny, veřejné i soukromé, je však možné prokázat, že jde o padělek (falsum).
