Válečné právo

Válečné právo je část mezinárodního práva veřejného, která reguluje zacházení s lidmi a věcmi během ozbrojených konfliktů. Jeho nejdůležitější partií jsou ženevské konvence: o zraněných (1864), námořnících (1907), válečných zajatcích (1929) a civilistech (1949).

ženevské konvence o ochraně obětí války

1. o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli (22. srpna 1864); revise ze dne 6. července 1906, vyhlášená pod č. 191/1911 ř. z. a pod č. 21/1922 Sb. z. a n., revise ze dne z 27. července 1929 publikována pod č. 23/1938 Sb. z. a n.
2. o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři (vyhlášena jako X. Haagská úmluva dne 18. října 1907)
3. o zacházení s válečnými zajatci (27. července 1929)
4. o ochraně civilních osob za války (12. srpna 1949) + revise předchozích 3 konvencí o ochraně obětí války, vyhlášeny pod č. 65/1954 Sb.

ženevské protokoly

ke 4 konvencím (revise konvencí o ochraně obětí války), vyhlášeny pod č. 168/1991 Sb.

• I. o ochraně obětí mezinárodních konfliktů (8. června 1977)
• II. o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter (8. června 1977)
• III. o přijetí emblému Červeného krystalu (2005)

haagské konvence o vedení války

Byly výsledkem I. (18. května – 29. července 1899, svolal ji ruský ministr zahraničí, hrabě Michail Nikolajevič Muravjov) a II. (15. června – 18. října 1907, svolal ji car Mikuláš II.) haagské mírové konference

• Haagská úmluva o zákonech a obyčejích pozemní války (29. července 1899). Byla výsledkem revise neratifikované bruselské deklarace o zákonech a obyčejích pozemní války (1874).
• I. haagská úmluva o smírném vyřizování mezinárodních sporů (18. října 1907), vyhlášená pod č. 177/1913 ř. z. a pod č. 5/1930 Sb. z. a n.
• X. Haagská úmluva o přizpůsobení zásad Ženevské úmluvy ze dne 6. července 1906 na válku námořní (18. října 1907)
• Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokol k ní (14. května 1954), vyhlášená pod č. 94/1958 Sb.

ostatní

• Protokol o zákazu užívati ve válce dusivých, otravných nebo podobných plynů a prostředků bakteriologických (17. června 1925), vyhlášen pod č. 173/1938 Sb. z. a n.
• Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení (Londýn, Moskva a Washington dne 10. dubna 1972), vyhlášená pod č. 96/1975 Sb.
• Úmluva o zákazu vojenského nebo jakéhokoliv jiného nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí (18. května 1977), vyhlášená pod č. 77/1980 Sb.