Odnětí věci hospodářskému určení
Odnětí věci hospodářskému určení podle § 116 komunistického trestního zákona byl hospodářský trestný čin, kterým komunistický režim omezoval vlastnictví v souladu se svým učením, že výrobní prostředky nesmějí být předmětem soukromého vlastnictví.
Odnětí věci hospodářskému určení se dopustí ten, kdo zabraňuje hospodářskému využití výrobního prostředku většího hospodářského významu, který má ve vlastnictví nebo v držení, tím, že jej zničí, poškodí, učiní neupotřebitelným, zašantročí nebo zatajuje, anebo kdo zabraňuje hospodářskému využití zásob předmětů potřeby většího rozsahu, jež má ve vlastnictví nebo v držení, nebo takové zásoby hromadí.
Trest bylo možno uložit až do dvou let odnětí svobody, nebo bylo možno uložit trest propadnutí věci.
Tento trestný čin k 1. červenci 1990 rehabilitován zákonem č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci.
