Zbraň
V trestním právu se zbraní rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším. Může to být např. i pes nebo motorové vozidlo. Bylo judikováno, že zbraní může být např. i propisovací tužka.
Některé trestné činy jsou posuzovány přísněji, jsou-li spáchány se zbraní:
- útok na veřejného činitele
- nedovolené překročení státní hranice
- vydírání
- porušování domovní svobody
- některé trestné činy vojenské, např. zběhnutí
Protože jinde v českém právním řádu není obecná definice zbraně obsažena, používá se v některých případech i tam, kde je její aplikovatelnost sporná, např. při výkladu ustanovení zákona o svobodě shromažďování.
Excesy Policie České republiky
Republiková policie se vyznačuje tím, že v ní často dochází k excesivnímu užívání střelných zbraní, místo aby byl použit mírnější donucovací prostředek, např. zátarasy.[1] Inspekce ministra vnitra tyto excesy rutinně aprobuje. Obhájci těchto excesů svůj postoj odůvodňují tím, že Policie ČR zbraň používá pouze v zákonem uvedených případech. Jedná se o § 38 a § 39 zákona č. 283/1991 Sb.; speciálně pak ve výše psaném případě jde o použití zbraně podle § 39 odst. 1 písm. f) zákona č. 283/1991 Sb., které zní: "nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život a zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštního předpisu nezastaví". Kritici PČR pak poukazují na to, že v tomto případě nebyla naplněna hypothesa této právní normy, o čemž svědčí popis skutkového stavu: "Jedno ze zasahujících vozidel v Ostravě přehradilo komunikaci. Pronásledovaný řidič se tak dostal do pasti a zastavil." Bude-li poškožená žalovat Českou republiku za poškození zdraví, ČR bude muset za tento další exces PČR vyplatit značnou částku.
Jiné právní řády použití střelné zbraně k zastavování vozidla většinou nepřipouštějí, právě kvůli risiku, že při tom dojde ke zranění, příp. usmrcení jiných osob; jde o přežitek předlistopadového práva, který byl do zákona o policii bez kritické analysy převzat.
